Studovala umělecké gymnázium, na Lékařské fakultě se věnuje výzkumu vývoje a regenerace zubů a prvním rokem studuje bakalářský program Životní prostředí a zdraví v centru RECETOX. Klára Cigošová rozpětím svých zájmů bourá nejeden stereotyp. Jako člověk s uměleckou duší, vhledem do právních otázek, antropologickým backgroundem a nově studiem v oblasti environmentálních rizik, se stíhá zabývat také vlivem mikrogravitace na muskuloskeletální systém. Problematiku začátkem letošního roku odjela zkoumat do francouzského Montpellier.

Univerzita v Oxfordu se řadí mezi nejprestižnější a nejlépe hodnocené univerzity na světě. Právě tato univerzita zaujala i talentovanou studentku Hanu Bernardovou z Valašského Meziříčí. Hana se vědecké práci věnovala už během studia na gymnáziu a za účast na středoškolské odborné činnosti (SOČ) získala několik ocenění, mimo jiné Česká hlavička 2020, Cenu Nadačního fondu J. Heyrovského a Cenu Učené společnosti. Letos v červenci ukončila Hanka magisterské studium na Oxfordu jako 3. nejlepší studentka v ročníku.

I když jeho zkušenost s geologií až do konce střední obnášela vlastně jen ukázku pár minerálů na školním dvoře, vidí v tomto oboru Josef Švanda velkou budoucnost a jednou by se chtěl účastnit otevírání nových dolů tady v Česku. Josefovi je 21 let a ve volném čase se věnuje počítačům a elektronice a samozřejmě s velkou láskou také mineralogii.

Již jako malá toužila po poznání a odhalování záhad světa okolo nás. I proto si Erika Bajusová po maturitě na gymnáziu v Košicích vybrala prestižní studijní program Lékařská genetika a molekulární diagnostika na Přírodovědecké fakultě MU. Erice je 24 let a nyní pomalu dokončuje první ročník navazujícího magisterského studia. Na fakultě pomáhá s popularizací vědy i studia, takže jste se s ní mohli potkat třeba na dnech otevřených dveří nebo na veletrzích vysokých škol. Ve volném čase ráda cestuje, vaří a tráví čas s přáteli a rodinou.

Učitelství Leoše Sáblíka přitahovalo snad odjakživa. Díky skvělým vyučujícím na základní škole i chemické průmyslovce získal nadšení pro chemii, které již během studia na Přírodovědecké fakultě MU začal předávat dál svým středoškolským studentům na vyhlášeném brněnském gymnáziu. Leošovi je 25 let a studuje poslední semestr Učitelství chemie a matematiky pro střední školy. Kromě laboratorních experimentů, didaktiky a pedagogiky je jeho největší láskou vaření. Rád ale tráví čas i s přáteli, nejlépe u skvělé kávy či dobrého jídla, nebo se rád podívá na zajímavý film či seriál.

Matematika ji vždy bavila a už od základní školy nevynechala žádnou matematicky laděnou školní soutěž. I při výběru vysoké školy tudíž Nikola Švancarová u matematiky chtěla zůstat, hledala ale také její praktické využití, které jí nabídl program Aplikovaná matematika na naší fakultě. Nikole je 22 let a zrovna dokončila první semestr navazujícího magisterského studia. Ve volném čase se věnuje fotografování či sportu a miluje nejrůznější šifry a logické úlohy.

Simona Šatková již od střední školy vnímala problematiku životního prostředí jako nanejvýš aktuální a ovlivňující různé oblasti našeho života. Proto se po maturitě na bratislavském gymnáziu rozhodla pro studium programu Životní prostředí a zdraví. Oslovilo ji, že kombinuje předměty jako je biologie, chemie či matematika s užším zaměřením na životní prostředí a lidské zdraví a jejich vzájemnou interakci. Simona je nyní již ve třetím ročníku a obor by neměnila. Ve volném čase se věnuje malování obrazů, józe, turistice nebo třeba dobrovolnictví.

Vysokou školu a fakultu vybíral Dávid dlouho a pečlivě. Nakonec si tento rodák ze slovenského Prešova vybral Brno, Masarykovu univerzitu a Přírodovědeckou fakultu. Líbily se mu nejen snadno dostupné informace o přijímačkách na MU, možnost zapisovat si na Přírodovědě i předměty z jiných fakult a úplně jiných oborů, ale i jeho láska k biatlonu, kterému se může v Brně dál věnovat.

Jaroslava Rohela zajímaly rostliny už jako malého kluka. Bavilo ho poznávat tyto „zelené poklady“, jak je sám nazývá, nejen ve sklenících v botanickém kroužku, ale i při svých dobrodružných výpravách do přírody. Studium botaniky na vysoké škole pak bylo vlastně samozřejmým krokem na cestě lemované určováním, zakládáním a lisováním nasbíraných rostlin.

Mezi pověstnými prvními vlaštovkami absolvoval v programu MUNI Mendel Doctorandus (MMD) student Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity Martin Toul. Martin úspěšně ukončil program, splnil všechny podmínky a obhájil svou dizertační práci v režimu Evropského doktorátu. Kromě diplomu a Mezinárodního certifikátu získá díky podpoře děkana Tomáše Kašparovského také motivační stipendium pro úspěšné absolventy MMD.

Radim Štůsek je student magisterského studia ve specializaci Fyzikální chemie. Do výzkumu se pod vedením doc. Hegera zapojil již po prvním ročníku bakalářského studia a studuje chování látek při mrazení jejich vodných roztoků. Letos získal na svůj výzkum související s jeho diplomovou prací grant GAMU Podpora vynikajících diplomových prací 2023.

Elišku Macháčovou bavila chemie a biologie už na gymnáziu v Uherském Hradišti. O kariéře vědkyně ale začala přemýšlet až na popud své kamarádky, která jí doporučila náš program Biochemie. Po návštěvě bohunického kampusu měla jasno. A Biochemie ji okouzlila natolik, že vystudovala nejen bakaláře a navazujícího magistra, ale pokračuje i v doktorském studiu, konktrétně programem Bioanalytická chemie. Elišce je 24 let, zajímá ji věda a ráda čte. Miluje dobré jídlo a kafe.

Sladit studium na Přírodovědecké fakultě MU s vrcholovým tréninkem vyžaduje dobré plánování a průběžnou přípravu. Anežka Hlaváčová studuje druhým rokem program Experimentální a molekulární biologie a reprezentuje Českou republiku v lyžařském orientačním běhu, tzv. LOBu. Má bronz z mistrovství světa juniorů v Estonsku a začátkem února přivezla ze světového poháru v Rakousku dvě stříbra a bronz v kategorii žen do 23 let. V celkovém pořadí SP skončila 11. (4. místo v SP U23).

Cesta k vysněnému oboru nevede vždy přímo. Své o tom ví i Jana Porubská, která k nám po maturitě na bratislavském gymnáziu Bajkalská původně přišla studovat Biochemii. Tu úspěšně dokončila v bakalářském i magisterském stupni. V průběhu studia se však seznámila s bioinformatikou a zjistila, že je to obor pro ni jako ušitý.

Cesta od dětských snů ke studiu geologie a životního prostředí může být spletitá. A ani na univerzitě není potřeba vše brát smrtelně vážně. Daniel Kuťák ještě v posledním ročníku na gymnáziu v Lanškrouně netušil, kam budou jeho další kroky po maturitě směřovat. Protože měl ale vždycky blízko k přírodě, byla naše fakulta jasnou volbou.

Samuel Buranský na naší fakultě studuje bakalářský studijní program se specializací Astrofyzika. Do Brna přišel ze slovenského města Vráble v Nitranském kraji. Samuelovi je 22 let a ve volném čase se věnuje hlavně astronomii, rád poslouchá hudbu a cestuje.

Ačkoliv mnozí viděli studentku Anetu Vrzalovou jako budoucí medičku, ona sama dala přednost studijnímu oboru Životní prostředí a zdraví na naší Přírodovědecké fakultě. Už na bakaláři se aktivně zapojuje do výzkumného projektu FireExpo – zkoumá, jak profese hasiče negativně ovlivňuje jejich fyzické zdraví. Baví ji být součástí „skutečné“ vědy, která má dopad na životy lidí.

Stanislav Drápela jako postdoc zkoumá usínání a probouzení rakovinných buněk v klinicko-výzkumném centru Moffitt Cancer Center v Tampě na Floridě. V rozhovoru přibližuje, proč se nestal lékařem, ale biochemikem, a jak mu v kariéře začínajícího vědce pomohlo to, na co se během studia soustředil: umět metody a designovat výzkum.

Eva Stará u nás začala studovat po maturitě na brněnském Gymnáziu Křenová, vybrala si bakalářský studijní program Geografie a kartografie se specializací Fyzická geografie. Evě je 21 let a ve volném čase se věnuje hlavně sportu, s florbalovým týmem Bulldogs Brno hraje extraligu žen. Mimoto ráda tráví čas s přáteli, poslouchá hudbu, cestuje a baví ji i pěší turistika.

Darja Klementová pochází z umělecké rodiny a studuje obor hra na klarinet. Od malička ji však zajímá příroda a lidské tělo. Naplno se tedy nakonec rozhodla věnovat molekulární biologii, a to na Přírodovědecké fakultě MU. Za svou práci, která se zabývá rolí kináz z rodiny CK1 v buněčné signalizační dráze Wnt/β-katenin a potenciální aplikací těchto poznatků v léčbě leukémie získala cenu Česká hlavička.

Po absolvování magisterského studia v Brazílii chtěla Marina Grossi pokračovat v doktorském studiu. A zcela náhodou na Linkedinu objevila nabídku doktorského studia na RECETOXu. V Brně už Marina žije tři roky.

Ludovic, student doktorského studia Životní prostředí a zdraví, se nezalekne žádného dobrodružství a vědecký výzkum dobrodružstvím je. Pochází z malého francouzského městečka Saint-Avold a výzkumná témata RECETOXu ho nadchla natolik, že se do jihomoravské metropole přestěhoval. Ve své výzkumné práci se zabývá pesticidy a tím, jak znečišťují naše ovzduší. Za svůj výzkum získal ocenění Brno Ph.D. talent.

Natálie Šelleová je studentkou druhého ročníku bakalářského studijního oboru Životní prostředí a zdraví. Ačkoliv se v budoucnosti nevidí v laboratoři, problematika lidského zdraví a životního prostředí je pro ni na prvním místě. Ráda by se věnovala ochraně lidského zdraví a životního prostředí na poli legislativy. Jejím cílem je srozumitelně tlumočit veřejnosti a politikům složitá vědecká témata a tím přispět ke změně legislativních ustanovení.

„Prototyp přístroje, který jsme na Antarktidě testovali, dokáže měřit stres. Mohl by sloužit pilotům, kosmonautům, zdravotníkům, ale i pacientům. Pomáhat jim k rychlejšímu uzdravení,” říká antropoložka Lucie Ráčková z naší fakulty v rozhovoru s Martinem Veselovským pro DVTV.

Doktorandka Lucie Ráčková, působící ve výzkumné skupině Environmentální fyziologie, se na RECETOXu věnuje trajektorii akutního a chronického stresu v izolačních experimentech. Její výzkumné téma ji zavedlo až na vzdálenou Antarktidu.

Monika je studentka třetího ročníku bakalářského studijního oboru Životní prostředí a zdraví. V rozhovoru vysvětluje, proč ji zlákala věda, co ji na studiu baví. Jako hlavní koordinátorka IBISu – interaktivního biologického semináře se zabývá popularizací vědy mezi středoškoláky a uvažuje, že by ji spolupráce se školami a prezentace vědy lákala i jako profese.

Michal Sikorai pochází z Mikulova. Po maturitě na gymnáziu si podal přihlášku na naši Přírodovědeckou fakultu a v současné době studuje navazující magisterský program Experimentální biologie živočichů a imunologie se specializací Imunologie. Kromě toho je členem studentského spolku Generace Mendel, který na podzim loňského roku slavil velký úspěch se svým projektem z oblasti syntetické biologie v mezinárodní soutěži iGEM. Michalovi je 22 let a mezi jeho koníčky patří divadlo a tanec, rád si přečte dobrou detektivku a věnuje se své sheltii.

Standa Juračka pochází z Vysočiny, maturoval na gymnáziu v Novém Městě na Moravě. Na naší fakultě úspěšně ukončil bakalářský program a momentálně pokračuje navazujícím magisterským studiem, ke kterému si vybral Molekulární biologii a genetiku. Je zakládajícím členem studentského spolku Generace Mendel, který na podzim loňského roku slavil velký úspěch se svým projektem z oblasti syntetické biologie, který byl v mezinárodní soutěži iGEM neboli International Genetically Engineered Machine porotci vybrán mezi pět nejlepších v kategorii Environment a tým za něj získal zlatou medaili! Standovi je 23 let, působí jako lektor na skautském čekatelském kurzu Odyssea, a když si potřebuje „vyčistit“ hlavu, vydá se na procházku do přírody. Rád cestuje do zahraničí, což souvisí s touhou po poznávání čehokoli, co ještě nezná. S oblibou si přečte hezkou knihu (hlavně sci-fi) nebo se podívá na kvalitní film či seriál.

Míša Dušková pochází ze severovýchodních Čech. Po maturitě na gymnáziu v Rychnově nad Kněžnou vedly její kroky na naši fakultu, kde studuje Molekulární biologii a genetiku. Mimo to je členkou studentského spolku Generace Mendel, který na podzim loňského roku slavil velký úspěch se svým projektem z oblasti syntetické biologie v mezinárodní soutěži iGEM. Míše je 23 let a ve volném čase ráda vaří a čte. Baví jí jóga a vysokohorská turistika.

Tomáš Kotačka odmaturoval na Střední průmyslové škole chemické v Pardubicích a následně jeho kroky vedly k nám, kde si vybral studijní program Biochemie. Vedle studia je aktivním členem týmu Generace Mendel, který na podzim loňského roku slavil velký úspěch s projektem z oblasti syntetické biologie v mezinárodní soutěži iGEM. Tomovi je 22 let a mezi jeho koníčky patří cestování longboard, snowboard, bouldering, cvičení a vaření.

Sabina Fronková odmaturovala na Gymnáziu Brno-Bystrc a poté se k nám přihlásila na bakalářský studijní obor Molekulární biologie a genetika. Po jeho úspěšném ukončení nyní v navazujícím magisterském studiu pokračuje programem Biotechnologie. Současně je členkou týmu Generace Mendel, který na podzim loňského roku slavil velký úspěch se svým projektem z oblasti syntetické biologie v mezinárodní soutěži iGEM. Sabině je 22 let a miluje hudbu, zejména hru na příčnou flétnu a klavír, výlety do přírody a tvoření.

Klára Odehnalová k nám přišla po maturitě na gymnáziu v Brně-Řečkovicích a momentálně pokračuje v navazujících magisterském studiu Molekulární biologie a genetiky. Je členkou studentského spolku Generace Mendel, který na podzim loňského roku slavil velký úspěch se svým projektem z oblasti syntetické biologie v mezinárodní soutěži iGEM. Kláře je 22 let a mezi její koníčky patří teraristika, skaut a divadlo.

Lucka Pifková pochází z Kroměříže a na naší fakultě studuje Molekulární biologii a genetiku. Zároveň je členkou týmu Generace Mendel, který na podzim loňského roku slavil velký úspěch se svým projektem z oblasti syntetické biologie v mezinárodní soutěži iGEM. Lucce je 22 let a ve volných chvílích se ráda věnuje zpěvu a hře na klavír.

David Zimčík pochází z Uherského Hradiště. Po maturitě na místním gymnáziu jeho kroky směřovaly na naši fakultu, konkrétně na obor Biochemie, momentálně studuje navazující magisterský obor se specializací Genomika a Proteomika. Kromě toho je členem studentského spolku Generace Mendel, který na podzim loňského roku slavil velký úspěch se svým projektem z oblasti syntetické biologie v mezinárodní soutěži iGEM. Davidovi je 23 let a ve volném čase rád čte, oblíbil si zejména žánr fantasy a jeho oblíbeným autorem je J. R. R. Tolkien. S chutí se věnuje popularizaci vědy, přátelům a turistice.

Jana Česalová u nás již třetím rokem studuje lékařskou genetiku a molekulární diagnostiku, předtím chodila na Gymnázium Brno-Bystrc. Je členkou týmu Generace Mendel, se kterým loni slavila velký úspěch v mezinárodní soutěži iGEM neboli International Genetically Engineered Machine. Janě je 23 let a kromě přírodních věd se ráda věnuje umění a tanci.

Bára Hrnčířová odmaturovala na víceletém Gymnáziu Matyáše Lercha v Brně a naší fakultě studuje Molekulární biologii a genetiku. Loni úspěšně dokončila bakalářský stupeň a nyní pokračuje v navazujícím magisterském studiu. Je zakládající členkou a prezidentkou studentského spolku Generace Mendel, který na podzim loňského roku slavil velký úspěch se svým projektem z oblasti syntetické biologie, který byl v mezinárodní soutěži iGEM neboli International Genetically Engineered Machine porotci vybrán mezi pět nejlepších v kategorii Environment a tým za něj získal zlatou medaili! Báře je 23 let a má ráda cizí jazyky, literaturu, fotografování, přírodu a zvířata.

Je to skvělá příležitost podívat se do světa, naučit se anglicky a získat přátele na celém světě. Navíc je snadné se někam dostat.

Geografie pro mě byla jasnou volbou, ale zjistil jsem, že studium geografie vůbec není běžné na každé univerzitě v republice. V úvahu přicházely jen 3 univerzity. Tady na mě navíc zapůsobila ta „moravská“ exotika pro kluka z Čech.

Pri rozhovore s kamarátmi z iných škôl mám pocit, že žiadna nedosahuje štandardů MUNI.

Užijte si vysokou školu! Jde o jedno z nejlepších období v životě.

MUNI moje očekávání dokonce předčila. Jednak nabídkou oborů, atmosférou, ale i různými příležitostmi a možnostmi, které nabízí. Stačí je jen využít.

MUNI je jedním z největších tahounů, co se týče přírodních věd. Nejenom renomé, ale i nabídka oborů a zázemí je tady naprosto fantastická.

Skvělé je, že se můžeme zapojovat do různých projektů. Vyučující a vedoucí laboratoří oceňují, když se už na bakaláři ozveme, že bychom chtěli být v laboratoři a bádat. Umožnují nám zapojovat se do projektů a být součástí týmů.

Doporučila bych ostatním, aby to rozhodně nevzdávali, i když si budou myslet, že nemají šanci a bude toho na ně moc. Na začátku je to hodně těžké. Když ale člověk všechny ty překážky překoná, tak to bude stát za to.