Čím jsi chtěla být jako malá?
Když jsem byla malá, chtěla jsem být veterinářkou. Milovala jsem zvířata a byla jsem fascinována nejrůznějšími živočichy. Nebylo proto výjimkou, že jsem občas (navzdory přání mých rodičů) přitáhla domů strašilky, oblovky, nebo třeba (ve spolupráci s mojí sestrou) potkany. Nyní je mým mazlíčkem a nejlepší psychickou podporou při učení moje agama Teodor.
Proč sis vybrala zrovna molekulární biologii a genetiku?
Můj první kontakt s molekulární biologií proběhl díky SOČ, kterou jsem vypracovávala na Přírodovědecké fakultě MU a která se zabývala detekcí borrélií v klíšťatech za pomoci metod molekulární biologie. Už tehdy mě to moc bavilo. Hlavně mě fascinovalo dozvídat se o principech metod, které jsem tehdy v laboratoři používala. Vždy mě zajímalo, co se děje na úrovni buňky či buněčných systémů – jaká složitá kaskáda dějů a interakcí nejrůznějších molekul je zodpovědná za naprosto běžné procesy živých organizmů. Taky mě začala lákat kariéra ve vědě – toto odvětví se v dnešní době stále rozvíjí a metody molekulární biologie se využívají při řešení celé řady výzkumných témat.
Co tě vedlo k výběru právě naší Přírodovědecké fakulty?
Abych byla upřímná, to, že pocházím z Brna, hrálo celkem velkou roli – nechtěla jsem přestat s nejrůznějšími aktivitami kterým jsem se věnovala na střední škole (vedení ve skautu a v dramaťáku). Dále pro mě byla rozhodujícím faktorem velká výzkumná aktivita fakulty v oborech, na které jsem se hlásila, a spolupráce fakulty s dalšími výzkumnými centry.
Vybrala by sis ji znovu?
Ano.
Jak se ti líbí prostředí, kde studuješ?
Když se člověk trochu zorientuje a přestane se ztrácet mezi nekonečnými chodbami kampusu, tak je to tam příjemné. Kavárna Na Lávce se stává v průběhu semestru středobodem mého sociálního života a v obchodním centru Campus Square se dá vyřídit většina běžných nákupů. Navíc jsou tu samozřejmě špičkově vybavené laboratoře, knihovna a CEITEC. Co víc si přát?
Jaký předmět na tebe nejvíc zapůsobil a proč?
Musím říct, že mě většinou nejvíc baví volitelné předměty, které často probírají užší problematiku o něco více do hloubky. Přínosné a zajímavé byly například Molekulární biotechnologie, Práce s lidskou aDNA (kde bylo i naprosto úžasné praktiko) nebo třeba Strukturní biologie.
Jaká je u nás možnost zapojení studentů do praktického výzkumu?
Bakalářská práce je na mém oboru čistě teoretická a pokud se tedy student chce dostat do laboratoře (což bych rozhodně doporučila), musí se o to aktivně zajímat. Většinou studenti začínají docházet do některé z výzkumných laboratoří ve druháku nebo třeťáku bakalářského studia. Praxe v laboratoři – v mém případě v laboratoři DNA-proteinových interakcí na CEITECu – mi toho hodně dala a rozhodně stojí za to. Většinou stačí napsat email do různých laboratoří, které tě zaujmou, a pokud tam zrovna mají prostor pro bakalářského studenta, nebývá problém se zapojit.
Využila jsi již možnosti studia nebo pracovní stáže v zahraničí?
Zatím ne, ale možná bych do toho šla do budoucna.
Jak ses dostala ke Generaci Mendel?
Už dříve jsem se s Bárou a Standou (kteří přišli s nápadem účastnit se iGEMu) znala a jednou se o možnosti účasti v této soutěži zmínili jen tak mezi řečí na obědě. Už tehdy mě to zaujalo, ale zároveň jsem byla trochu vyděšená. Nakonec jsem se ale rozhodla do toho jít a rozhodně toho nelituji.
Co ti tvá účast v týmu Generace Mendel přinesla?
Díky Generaci Mendel se mi konečně podařilo navázat bližší přátelství s jinými studenty z fakulty. Když spolu trávíte dlouhé dny v laboratoři nebo na poradách, rychle se spřátelíte a získáte tak kamarády, na které se můžete spolehnout. Díky účasti v iGEMu jsem se dozvěděla, na co všechno je potřeba myslet při plánování menšího výzkumného projektu, což je zkušenost naprosto k nezaplacení. Museli jsme v laboratoři dělat rozhodnutí a nikdo nás u toho nedržel za ruku, což nám všem jistě dalo hodně. Rozhodně jsem schopná pracovat mnohem samostatněji než předtím. Hlavně mi ale Generace Mendel dala spoustu zážitků s naprosto úžasnou partou lidí.
Jaké máš plány do budoucna?
Letos se plánujeme znovu účastnit iGEMu a načerpat tak další zkušenosti. Příští rok bych samozřejmě ráda ukončila magisterské studium. Občas si pohrávám s myšlenkou, že bych studium prodloužila a vyjela na Erasmus, ale v současné situaci nevím, jestli je rozumné něco takového plánovat. Ráda bych potom pokračovala na doktorské studium – buď tady v Brně na CEITECu, nebo možná někde v zahraničí.
