Nové trendy ve výuce zeměpisu na základních i středních školách v době, kdy si žáci mohou množství zeměpisných údajů najít na internetu a k orientaci v terénu využívají navigace v mobilních telefonech, jsou tématem letošní Letní geografické školy v Brně. Odborníci varují před názory, že je výuka zeměpisu s ohledem na rozvoj moderních technologií zbytečná. Čeští experti se shodují, že rozvoj technologií naopak zvyšuje nároky na to, aby se žáci v získaných datech uměli orientovat. Tomu je ale třeba podobu zeměpisu uzpůsobit.
„To, čemu potřebujeme mladé lidi učit, je takzvaná kartografická gramotnost, aby se naučili v mapách číst a lépe využívat obrovské množství dat a informací, které je v nich uloženo a které získáváme právě díky moderním technologiím jako je dálkový průzkum Země,“ uvedl Vladimír Herber z Geografické ústavu Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity, který Letní geografickou školu v Brně organizuje již 30 let. Setkání absolventů a studentů učitelského oboru zeměpis s učiteli a lidmi z praxe se letos koná od 23. až 25. srpna.
„Když jsme s letní školou v 90. letech začínali, řešilo se, jak do učebnic zeměpisu doplnit chybějící informace, které se tam v minulém režimu nedostaly. Následovalo období, kdy se výuka rozšiřovala o důraz na ekologii a environmentální výchovu. V poslední době se bojuje o zachování zeměpisu v osnovách,“ upozorňuje Herber. Podle něj ale výuka tohoto předmětu umožňuje poznat a pochopit svět v souvislostech. Práce s mapou navíc rozvíjí myšlení a představivost, učí číst vizualizaci a grafy, a zejména to, jak data interpretovat.
Konkrétním příkladem potřeby orientace v mapě, která se dotkne téměř každého, je například územní plán, jenž může zásadně ovlivnit podnikání ale i životy každého z nás. „Schopnost chápat svět v souvislostech nám také pomáhá bránit se dezinformacím,“ připomněl Herber.
Změnit se musí také přístup učitelů. „Výuka by neměla začínat pokynem, ať žáci schovají mobilní telefony, ale naopak: ‚začala hodina, vytáhněte mobilní telefony‘, aby se žáci naučili využívat moderní technologie naplno,“ zdůraznil Herber. Upravit je třeba nejen náplň zeměpisu na základních a středních školách ale i výuku budoucích učitelů. Významným prvkem je pak propojení výuky budoucích učitelů s praxí. I proto jsou na Letní geografickou školu zváni odborníci z neakademické sféry, kteří představí nové možnosti využití aplikací v zeměpisném vzdělávání.
Prestižní ocenění, které organizátorům z našeho Ústavu geologických věd udělila 31. 10. 2024 Česká asociace geomorfologů, vyjadřuje uznání za podporu geovědního vzdělávání na základních a středních školách.
Ivana Miháliková dělá doktorát na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Díky programům zahraničních institucí se jí podařilo navázat spolupráci se špičkovými pracovišti. Čtěte více v Magazínu M.
