Systémy pro cílené doručování léčiv v organismu (nosiče léčiv) představují jeden ze způsobů, jak překonat problémy spojené s nízkou rozpustností léčiva, nízkou stabilitou, vstřebatelností či nežádoucími účinky v necílových tkáních. Enterohepatická cirkulace zprostředkovaná přenašeči žlučových kyselin je základní fyziologický proces, na který cílí nové prototypy nanočásticových nosičů léčiv vyvíjené na Masarykově univerzitě.
Pro jejich další vývoj a testování jsou však zapotřebí vhodné screeningové testovací systémy, které umožní studovat interakce a osud nanonosičů a komplexů nanočástice-léčivo v jaterní tkáni, která by měla být jejich specifickým cílem pro doručení a uvolňování léčiva.
Cílem tohoto projektu je proto optimalizovat a charakterizovat 3D in vitro model lidských jaterních buněk pro studium účinků nanonosičů s afinitou k enterohepatické cirkulaci. V rámci projektu plánuji (1) optimalizovat kultivační podmínky a charakterizovat expresi přenašečů žlučových kyselin v 3D in vitro modelu lidských jaterních buněk HepG2 (pomocí metod qPCR, fluorescenční a elektronové mikroskopie). Dále pak (2) tyto modely vystavit působení potenciálních nosičů léčiv, jejich stavebním částicím a komplexům nanočástice-léčivo a studovat jejich distribuci, toxicitu a vztah toxicity a struktury. Následně (3) pomocí in vitro modelu studovat působení vybraných léčiv a léčiv transportovaných nosiči na markery jaterní steatózy, která dnes představuje jedno z nejběžnějších, avšak obtížně léčitelných chronických onemocnění jater.

Cíle udržitelného rozvoje

Masarykova univerzita se hlásí k cílům udržitelného rozvoje OSN, jejichž záměrem je do roku 2030 zlepšit podmínky a kvalitu života na naší planetě.