Informace o projektu
Studium exosomálních mikroRNA u gliomů: implikace pro diagnostiku a inovativní terapii
- Kód projektu
- NU22-03-00290
- Období řešení
- 5/2022 - 12/2025
- Investor / Programový rámec / typ projektu
-
Ministerstvo zdravotnictví ČR
- Program na podporu zdravotnického aplikovaného výzkumu na léta 2020 - 2026
- Podprogram 1 - standardní
- Fakulta / Pracoviště MU
- Středoevropský technologický institut
- Spolupracující organizace
-
Fakultní nemocnice Brno
- Odpovědná osoba doc. MUDr. Pavel Fadrus, Ph.D.
- Odpovědná osoba Mgr. Martina Hýžďalová, Ph.D.
Gliomy představují nejběžnější, heterogenní skupinu primárních intrakraniálních nádorů. Nejčastěji se objevujícím gliomem je glioblastom, difúzně infiltrující mozkový nádor, přičemž medián přežití pacientů s tímto onemocněním se i přes maximálně možnou radikalitu chirurgického výkonu a následnou adjuvantní léčbu pohybuje mezi 12 až 15 měsíci od stanovení diagnóz. Možnosti konvenční terapie nevedou v tomto ohledu k žádnému významnému posunu a prognóza pacientů zůstává nadále infaustní. Pozornost odborníků směřuje ke studiu molekulární podstaty onemocnění a detailnímu pochopení mechanismů buněčných signalizací, které bývají přímo odpovědné za biologické chování nádorů, včetně vztahů v nádorovém mikroprostředí. Důležitou roli v regulaci buněčné signalizace hrají mimo jiné 21-23 nukleotidů dlouhé molekuly mikroRNA (miRNA). Jejich regulační funkce v rámci biologických procesů jako jsou buněčná diferenciace, apoptóza či proliferace je velmi dobře známá, přičemž aberantní hladiny miRNA a dysregulace jejich funkce souvisí s rozvojem mnoha onemocnění včetně nádorových. Relativně nedávno byly miRNA identifikovány také v exozomech, které představují základní strukturu v rámci buněčné komunikace a na základě svého obsahu jsou schopny modulovat fungování jak sousedních, tak vzdálených buněk. Ačkoliv byla již v několika studiích popsána souvislost mezi uvolňování exozomálních onkogenních miRNA nádorovými buňkami a pozitivním vlivem na nádorové vlastnosti buněk, pochopení detailní molekulární podstaty, které by mohlo být využito při diagnostice, případně léčbě pacientů s nádorovým onemocněním, zůstává nadále velmi limitováno. Na základě námi již dříve získaných dat se v rámci navrhovaného projektu chceme zaměřit na studium významu těchto exozomálních miRNA ve tkáni gliomů a cerebrospinální tekutině s ohledem na jejich možný potenciál regulovat nádorové mikroprostředí těchto nádorů. Hlubší pochopení molekulárních mechanizmů by pak mohlo vést k vývoji nových diagnostických metod a inovativních léčebných strategií nejen u pacientů s gliomy.
Cíle udržitelného rozvoje
Masarykova univerzita se hlásí k cílům udržitelného rozvoje OSN, jejichž záměrem je do roku 2030 zlepšit podmínky a kvalitu života na naší planetě.