Návrh projektu navazuje na výsledky získané v laboratořích Anatomického ústavu za podpory projektů specifického výzkumu v roce 2011 a 2012. Základním cílem projektu v roce 2013 bude studium šíření signálních molekul z distálního pahýlu poškozeného nervu, které mohou vyvolat vznik neurozánětu ve vzdálených struktur nervové soustavy. Z našich a publikovaných experimentálních výsledků klinických studií vyplývá, že po poškození periferního nervu vznikají projevy neurozánětu ve spinálních gangliích, kořenech spinálních nervů a následně i zadních rozích šedé hmoty míchy. Zánětlivé reakce ve vzdálených nervových strukturách mohou výrazně přispívat k vytvoření dysbalance v aferentaci, která je považována za jeden z mechanizmů vzniku neuropatické bolesti.
Předpokládáme, že přes porušenou hemato-nervovou bariérou se signální molekuly dostanou do cirkulující krve a přes hemato-likvorovou bariéru do likvoru a tím ke vzdáleným nervovým strukturám. Naznačenou cestu lze ověřit v experimentu po přerušení n. ischiadicus laboratorního potkana za sterilních podmínek pomocí značených molekul-tracerů.
Po aplikaci tracerů (FluoroRubu, FluoroEmerald, fluorescein sodný, ) do n. ischiadicus bude proximálně provedeno jeho přerušení za vzniku Wallerovy degenerace v distálním segmentu nervu, při které po 3 až 7 dnech dochází k otevření hemato-nervové bariéry. Distribuce tracerů bude sledována fluorescenčním mikroskopem ve spinálních gangliích a míšních segmentech L4-L5, které anatomicky souvisí a také v segmentech C7-C8, které nemají anatomické spojení s n. ischiadicus. Dále bude distribuce tracerů sledována v buňkách krevního nátěru a v plexus choroideus komor CNS. Aktivace gliových buněk a invaze buněk imunitního systému bude sledována imunohistochemickou detekcí odpovídajících buněčných markerů (GFAP, OX42, ED1) v odebraných vzorcích nervové tkáně z experimentálních zvířat.

Publikace