docent Ondřej Caha
Ústav fyziky kondenzovaných látek
Ondřej Caha se habilitoval v oboru Fyzika kondenzovaných látek. Zabývá se experimentální fyzikou kondenzovaných látek, zejména v oblasti strukturní analýzy objemových materiálů, tenkých vrstev a nanostruktur, včetně defektů. Ve své habilitační práci předkládá ucelený přehled základních fyzikálních poznatků o topologických izolátorech s důrazem na jejich tenké vrstvy. Uvádí teoretické základy topologických izolátorů, jejich unikátní elektronovou strukturu a také experimentální metody používané pro jejich analýzu jako je rozptyl rentgenového záření, rentgenová absorpční spektroskopie, úhlově rozlišená fotoemisní spektroskopie a další. Je světovým odborníkem v oblasti vývoje a aplikace různých experimentálních nástrojů rentgenové difrakce a spektroskopie pro studium nových elektronických materiálů.
docent Jaroslav Hnilica
Ústav fyziky a technologií plazmatu
Jaroslav Hnilica se habilitoval v oboru Fyzika plazmatu. Specializuje se na diagnostiku plazmatu v magnetronových výbojích, nestability v magnetronovém výboji a na vývoj a zdokonalování depozičních procesů.
Ve své habilitační práci se zaměřuje na samoorganizaci plazmatu při impulsním magnetronovém naprašování s vysokým výkonem a na stanovení absolutní hustoty počtu naprašovaných druhů v magnetronovém výboji. Jedná se o shrnutí dostupných zdrojů a nových poznatků z oblasti použití plazmatu pro magnetronovou depozici tenkých vrstev nových materiálů. Docent Hnilica spolu se svými kolegy vytvořil metodiku, která umožnila kategorizovat spory na základě jejich vzhledu. Také představil jednoduchou neinvazivní optickou metodu nazvanou metoda efektivní větvící frakce pro studium procesu magnetronového naprašování.
docentka Petra Procházková Schrumpfová
Národní centrum pro výzkum biomolekul
Mendelovo centrum pro rostlinnou genomiku a proteomiku CEITEC
Petra Procházková Schrumpfová se habilitovala v oboru Genomika a pro-teomika. Věnuje se výzkumu rostlinných telomer. Ve své habilitační práci se specializuje na identifikaci, charakterizaci a funkční analýzu různých typů rostlinných telomerových vazebných proteinů, z nichž většina se nevěnuje striktně telomerovým funkcím, ale podílí se i na regulaci genové exprese. Uvádí také nové informace týkající se proteinů vázajících telomerové repetice, které mají podobnou afinitu k vazbě typických rostlinných a lidských telomerových motivů, což by mohlo usnadnit adaptaci na změnu divergentních telomerových motivů.
Podrobnosti v Magazínu M
