Slavistika

Posláním studijního programu Slavistika je příprava vysokoškolsky kvalifikovaných odborníků v oblasti slovanské filologie (tj. polonistiky, ukrajinistiky či jihoslovanských filologií) s výrazným multidisciplinárním přesahem.

Studium je ve své lingvistické části zaměřeno na získání všestranné jazykové kompetence ve zvoleném profilovém slovanském jazyce (dosažení úrovně až B2–C1 podle Společného evropského referenčního rámce), na poznání současného stavu i historie slovanských jazyků, a to i v perspektivě obecně lingvistické a srovnávací. V literárněvědné části pak je studium zaměřeno na poznání nejnovější vývojové fáze slovanských literatur, jejich specifik a genologického systému i otázek literární teorie a literární komparatistiky. Významnou součástí studia je také prohloubení poznání dějin a kultury slovanských zemí v areálu středovýchodní a jihovýchodní Evropy a jejich vzájemných vztahů, stejně jako kulturních a politických vztahů a kontaktů českého prostředí s prostředím polským, ukrajinským a jihoslovanským (Bulharsko, Makedonie, Srbsko, Černá Hora, Chorvatsko, Slovinsko, Bosna a Hercegovina).

Navazující magisterský studijní program Slavistika je realizován ve formě hlavního studia (maior), vedlejšího studia (minor) a tří specializací (Jihoslovanská a balkánská studia, Polská studia a Ukrajinská studia).

Slavistika hlavní (maior) je multidisciplinární areálové studium s vyrovnanými složkami jazykovědnou, literárně teoretickou a kulturně-historickou, vhodné pro ty zájemce o navazující magisterské studium, kteří chtějí získat široce zaměřený slavistický areálový přesah a dokázat analyzovat a traktovat minulé i aktuální problémy slovanského světa na pozadí celoevropského kontextu. Studium ve výuce praktického jazyka navazuje na úroveň dosaženou v maioru bakalářských programů Jihoslovanská a balkánská studia, Ukrajinská studia a Polská studia.

Slavistika vedlejší (minor) má podobné charakteristiky jako maior, kreditově i obsahově přizpůsobené posluchačům z jiných oborů či fakult (studentům historie, etnologie, politologie, žurnalistiky, geografie a dalším uchazečům), kteří mají svůj hlavní obor studia, v jehož rámci se však plánují v nějaké formě zaměřit i na problematiku slovanského světa. Neobsahuje povinnou složku praktické výuky jazyka, ta je ponechána jako zcela fakultativní.

Specializace (Jihoslovanská a balkánská studia, Polská studia, Ukrajinská studia) poskytují ve formě společného základu (víceméně shodného s náplní maioru) podobně multidisciplinárně a široce areálově založené slavistické studium, v němž je navíc akcentována filologická složka, umožňující studentům příslušných specializací filologických bakalářských programů, na které volně navazuje, dále rozvíjet a zdokonalovat své znalosti konkrétních slovanských jazyků (polštiny, ukrajinštiny či jihoslovanského jazyka – bulharštiny, chorvatštiny, makedonštiny, slovinštiny a srbštiny), respektive literatury, kultury, historie a současnosti zemí, v nichž se těmito jazyky hovoří. Stejně tak je v souladu s tradicí brněnské slavistiky studium pojímáno široce areálově a je zasazeno do evropského kontextu.

Studium ruského jazyka není součástí programu Slavistika, neboť vzhledem k jeho postavení je studován v samostatném programu Ruská studia. Není však vyloučeno, aby si posluchač programu Slavistika vybral v rámci volitelných předmětů adekvátní jazykové a jiné kurzy z nabídky programu Ruská studia.

„Slovanský svět: fascinující blízkost i rozdílnost“

Praxe

Obor Slavistika umožňuje posluchačům během studia strávit nejméně jeden semestr v zahraničí, ať již v zemi, jejíž jazyk a kulturu v rámci specializace studuje, nebo na univerzitách v jiných zemí, které mají tradiční slavistickou výuku. Studenti mohou získat kreditové hodnocení také za uskutečnění praxe (předmět Odborná praxe) v organizacích a institucích, s nimiž pracoviště dlouhodobě spolupracuje. Mají tak možnost působit v partnerských samosprávných celcích Jihomoravského kraje jako lektoři češtiny, jejíž výuku kraj podporuje, a také v dalších funkcích. Existuje rovněž možnost působení studenta ve funkci stážisty v diplomatických zastupitelských orgánech ČR v zájmových zemích programu Slavistika, popř. v českých centrech, které jsou v některých z těchto zemí zřízeny. Častými poskytovali stáží (a také dílčími zaměstnavateli) jsou neziskové organizace, zabývající se uprchlickou problematikou, lidskými právy, popř. ochranou životního prostředí, zapomenout nelze ani na agentury zabývající se cestovním ruchem se zeměmi, jejichž jazyk, kultura a historie program Slavistika přibližuje, nebo zprostředkovávající obchodní styky s těmito zeměmi, popř. na překladatelské agentury. V souvislosti s členstvím nebo přidruženým členstvím většiny studovaných zemí k EU nabývá na významu také přímá spolupráce s firmami zabývajícími se importem a exportem se zeměmi jihovýchodní Evropy, Polskem a Ukrajinou, nebo investujícími v těchto zemích.

Chcete vědět víc?

Webové stránky Ústavu slavistiky FF MU: http://slavistika.phil.muni.cz

Absolventi studijního programu Slavistika jsou komplexně filologicky a areálově vzdělanými odborníky, kteří se uplatní v profesích, jež vyžadují jazykovou kompetenci (dle specializace), dobré vyjadřovací schopnosti, samostatné kritické myšlení a znalost širšího areálového kontextu. Absolventi disponují širokou profesní adaptabilitou, což jim umožňuje pružně reagovat na měnící se požadavky praxe. Získané vědomosti a kompetence je predisponují k celoživotnímu vzdělávání a kontinuálnímu osobnostnímu rozvoji. Absolventi studijního programu Slavistika mohou své vzdělání uplatnit v pedagogické a vědecké práci, v tvůrčí činnosti v kulturních a vzdělávacích institucích, v cestovním ruchu, žurnalistice, odborné práci v redakcích, na úrovni nižšího a středního firemního managementu, v oblasti překladu komerčních, odborných a uměleckých textů, tlumočení a expertní činnosti.

Uplatnění může najít v rámci národních i nadnárodních organizací a struktur působících v zemích střední, východní i jihovýchodní Evropy a plnících nejrůznější úkoly, v nichž bude moci nabídnout solidní orientaci v složitých interetnických a mezikulturních vztazích a napomáhat tak efektivnímu řešení řady lokálních problémů. Může jako expertní znalec působit v mírových misích OSN a dalších podobných misích a organizacích. Absolvent Slavistiky by měl být také připraven prostřednictvím médií působit na českou veřejnost ve smyslu poskytování relevantního obrazu situace v příslušných areálech, eventuálně pracovat i ve sféře diplomatických služeb, k čemuž ostatně dopomohou i praxe studentů magisterského studia Slavistiky na českých zastupitelských úřadech v zemích studovaných areálů.

Termín pro podání přihlášky: 1. leden – 30. duben

SLAVISTIKA (hlavní studijní plán)

Komu je program určen: Program je určen absolventům bakalářského studia různých slavistických oborů/programů, popř. historie, etnologie, politologie a dalších příbuzných oborů/programů, kteří chtějí získat široce zaměřený slavistický areálový přesah a dokázat analyzovat a traktovat minulé i aktuální problémy slovanského světa na pozadí celoevropského kontextu. Nutná je ovšem znalost jednoho z následujících jazyků: polština, ukrajinština, bulharština, srbština, chorvatština nebo slovinština na úrovni B1.

Předmět přijímací zkoušky: ústní oborová zkouška, při níž je prověřena mj. základní znalost jazyka, a motivační dopis. Motivační dopis vkládejte do svých elektronických přihlášek (rubrika "Dokumenty") do 1. 6. Žádáme uchazeče a uchazečky, aby v motivačním dopise uvedli své celé jméno a číslo přihlášky.

Prominutí přijímací zkoušky: Přijímací zkouška se promíjí těm absolventům bakalářského studia, kteří u bakalářské státní zkoušky z libovolného slavistického oboru na FF MU či jiných univerzitách dosáhli celkového hodnocení A, B nebo C.

O prominutí přijímací zkoušky do navazujícího magisterského studia je potřeba požádat prostřednictvím e-přihlášky. Podklady pro prominutí přijímací zkoušky je třeba vložit nejpozději v den konání příslušné přijímací zkoušky do e-přihlášky do rubriky „Žádost o prominutí přijímací zkoušky“. Uchazeči, kteří konají Státní závěrečnou zkoušku (SZZ) na FF MU ve stejný den jako se koná příslušná přijímací zkouška, mohou pro účely posouzení žádosti vložit do e-přihlášky čestné prohlášení o termínu vykonání SZZ a o jeho výsledku.

SLAVISTIKA (vedlejší studijní plán)

Komu je program určen: Slavistika vedlejší je přizpůsobena absolventům bakalářského studia zejména neslavistických oborů (studentům historie, etnologie, politologie, žurnalistiky, geografie a dalším uchazečům), kteří mají svůj hlavní obor studia, v jehož rámci se však plánují zaměřit i na problematiku slovanského světa. Neobsahuje povinnou složku praktické výuky jazyka, ta je ponechána jako zcela fakultativní.

Předmět přijímací zkoušky: ústní oborová zkouška a motivační dopis. Motivační dopis vkládejte do svých elektronických přihlášek (rubrika "Dokumenty") do 1. 6. Žádáme uchazeče a uchazečky, aby v motivačním dopise uvedli své celé jméno a číslo přihlášky.

Hranice úspěšnosti u přijímací zkoušky: 50 bodů (maximální počet bodů 100). Motivace 50 bodů, orientace v dějinách, kultuře a literatuře 25 bodů, pohovor o přečtené literatuře 25 bodů.

Prominutí přijímací zkoušky: Přijímací zkouška se promíjí těm absolventům bakalářského studia ze slavistických oborů, kteří u bakalářské státní zkoušky z libovolného slavistického oboru na FF MU či jiných univerzitách dosáhli celkového hodnocení A, B nebo C. Přijímací zkouška se promíjí také studentům neslavistických oborů (studentům historie, etnologie, politologie, žurnalistiky, geografie a dalším uchazečům z příbuzných oborů), kteří u bakalářských státnic dosáhli celkového hodnocení A, B nebo C.

O prominutí přijímací zkoušky do navazujícího magisterského studia je potřeba požádat prostřednictvím e-přihlášky. Podklady pro prominutí přijímací zkoušky je třeba vložit nejpozději v den konání příslušné přijímací zkoušky do e-přihlášky do rubriky „Žádost o prominutí přijímací zkoušky“. Uchazeči, kteří konají Státní závěrečnou zkoušku (SZZ) na FF MU ve stejný den jako se koná příslušná přijímací zkouška, mohou pro účely posouzení žádosti vložit do e-přihlášky čestné prohlášení o termínu vykonání SZZ a o jeho výsledku.

JIHOSLOVANSKÁ A BALKÁNSKÁ STUDIA (jednooborový studijní plán se specializací)

Komu je specializace určena: Specializace je určena absolventům stejnojmenného bakalářského studia nebo příbuzných oborů (příbuznost bude posouzena na základě přihlášky ke studiu).

Předmět přijímací zkoušky: ústní oborová zkouška a motivační dopis. Motivační dopis vkládejte do svých elektronických přihlášek (rubrika "Dokumenty") do 1. 6. Žádáme uchazeče a uchazečky, aby v motivačním dopise uvedli své celé jméno a číslo přihlášky.

Hranice úspěšnosti u přijímací zkoušky: 50 bodů (maximální počet bodů 100). Jazyková znalost 40 bodů, filologické znalosti 20 bodů, znalosti literatury, historie a kultury 40 bodů.

Prominutí přijímací zkoušky: Přijímací zkouška se promíjí těm absolventům bakalářského studia některého z oborů / programů Jihoslovanská a balkánská studia, Balkanistika, Bulharský jazyk a literatura, Srbský jazyk a literatura, Chorvatský jazyk a literatura a Slovinský jazyk a literatura, kteří u bakalářské státní zkoušky na FF MU dosáhli celkového hodnocení A, B nebo C.

O prominutí přijímací zkoušky do navazujícího magisterského studia je potřeba požádat prostřednictvím e-přihlášky. Podklady pro prominutí přijímací zkoušky je třeba vložit nejpozději v den konání příslušné přijímací zkoušky do e-přihlášky do rubriky „Žádost o prominutí přijímací zkoušky“. Uchazeči, kteří konají Státní závěrečnou zkoušku (SZZ) na FF MU ve stejný den jako se koná příslušná přijímací zkouška, mohou pro účely posouzení žádosti vložit do e-přihlášky čestné prohlášení o termínu vykonání SZZ a o jeho výsledku.

POLSKÁ STUDIA (jednooborový studijní plán se specializací)

Komu je specializace určena: Specializace je určena absolventům bakalářského studia stejného nebo příbuzného studijního oboru (příbuzný obor bude posouzen na základě přihlášky ke studiu).

Předmět přijímací zkoušky: ústní oborová zkouška a motivační dopis. Motivační dopis vkládejte do svých elektronických přihlášek (rubrika "Dokumenty") do 1. 6. Žádáme uchazeče a uchazečky, aby v motivačním dopise uvedli své celé jméno a číslo přihlášky.

Hranice úspěšnosti u přijímací zkoušky: 50 bodů (maximální počet bodů 100). Jazyková znalost 40 bodů, filologické znalosti 20 bodů, znalosti literatury, historie a kultury 40 bodů.

Prominutí přijímací zkoušky: Přijímací zkouška může být prominuta absolventům bakalářského studia oborů / programů Polský jazyk a literatura na FF MU a Polština se zaměřením na oblast firemní praxe, služeb a cestovního ruchu na FF MU a Polská studia, kteří u bakalářské státní zkoušky dosáhli celkového hodnocení A, B nebo C.

O prominutí přijímací zkoušky do navazujícího magisterského studia je potřeba požádat prostřednictvím e-přihlášky. Podklady pro prominutí přijímací zkoušky je třeba vložit nejpozději v den konání příslušné přijímací zkoušky do e-přihlášky do rubriky „Žádost o prominutí přijímací zkoušky“. Uchazeči, kteří konají Státní závěrečnou zkoušku (SZZ) na FF MU ve stejný den jako se koná příslušná přijímací zkouška, mohou pro účely posouzení žádosti vložit do e-přihlášky čestné prohlášení o termínu vykonání SZZ a o jeho výsledku.

UKRAJINSKÁ STUDIA (jednooborový studijní plán se specializací)

Komu je specializace určena: specializace je určena všem absolventům bakalářského studia.

Předmět přijímací zkoušky: ústní oborová zkouška a motivační dopis. Motivační dopis vkládejte do svých elektronických přihlášek (rubrika "Dokumenty") do 1. 6. Žádáme uchazeče a uchazečky, aby v motivačním dopise uvedli své celé jméno a číslo přihlášky.

Hranice úspěšnosti u přijímací zkoušky: 50 bodů (maximální počet bodů 100). Jazyková znalost 40 bodů, filologické znalosti 20 bodů, znalosti literatury, historie a kultury 40 bodů.

Prominutí přijímací zkoušky: Přijímací zkouška může být prominuta těm absolventům bakalářského studia oboru / programu Ukrajinský jazyk a literatura a Ukrajinská studia na FF MU, kteří u bakalářské státní zkoušky dosáhli celkového hodnocení A, B nebo C.

O prominutí přijímací zkoušky do navazujícího magisterského studia je potřeba požádat prostřednictvím e-přihlášky. Podklady pro prominutí přijímací zkoušky je třeba vložit nejpozději v den konání příslušné přijímací zkoušky do e-přihlášky do rubriky „Žádost o prominutí přijímací zkoušky“. Uchazeči, kteří konají Státní závěrečnou zkoušku (SZZ) na FF MU ve stejný den jako se koná příslušná přijímací zkouška, mohou pro účely posouzení žádosti vložit do e-přihlášky čestné prohlášení o termínu vykonání SZZ a o jeho výsledku.

Web Ústavu slavistiky.

Obecné informace k průběhu přijímacího řízení do navazujících magisterských programů na FF MU naleznete zde. Dokumenty k aktuálnímu přijímacímu řízení jsou vedeny v Materiálech pro uchazeče.

Kritéria hodnocení

Hranice úspěšnosti u přijímací zkoušky: 50 bodů (maximální počet bodů 100). Motivace 50 bodů, orientace v dějinách, kultuře a literatuře vybraného slovanského areálu 25 bodů, pohovor o přečtené literatuře 25 bodů.

---

Bodové hranice a počty přijatých z minulých let

Absolvent magisterského studijního programu Slavistika může být na FF MU přijat do stávajících akreditovaných doktorských oborů Paleoslavistika a slovanské jazyky, Teorie a dějiny slovanských literatur, Literární komparatistika, Filologicko-areálová studia a později do nově akreditovaných doktorských programů Slovanské jazyky, Slovanské literatury, Literární komparatistika a Filologicko-areálová studia.