Zrod Obrů: Superhmotné černé díry vznikají jinak, než si astronomové mysleli

Nové objevy naznačují, že supermasívní černé díry vznikají jinak, než si astronomové dosud mysleli. Orsolya Kovács z Masarykovy univerzity, která díky datům z družice Chandra a teleskopu Jamese Weba, objevila jednoho ze vzdálených „obrů“ publikovala své objevy v prestižním časopisu Astrophysical Journal Letters.

5. 6. 2024 Norbert Werner Leoš Verner

Vzdálená galaxie UHZ1, byla zpočátku nalezena v infračervené oblasti Webbovým dalekohledem, přičemž pozdější pozorování z Chandry zjistilo silnou rentgenovou emisi, která s největší pravděpodobností pochází z blízkého okolí obří černé díry pohlcující hmotu. Credit: X-ray: NASA/CXC/SAO/Ákos Bogdán; Infrared: NASA/ESA/CSA/STScI; Image Processing: NASA/CXC/SAO/L. Frattare & K. Arcand

Družice Chandra, která detekuje rentgenové záření, ve spolupráci s vesmírným dalekohledem Jamese Webba odhalily za posledních šest měsíců dvě supermasivní černé díry pozoruhodně blízko epoše jejich formování, kdy měl vesmír přibližně 500 milionů let. Analýzu dat získaných vesmírným teleskopem Chandra prováděla právě Orsolya Kovács z výzkumné skupiny astrofyziky vysokých energií, Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.

Podrobnosti můžete nalézt v tiskové zprávě nebo na webu satelitu Chandra ZDE.

Orsolya Eszter Kovács. Foto: Archiv Orsoloya Kovács

Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.