Vrkoči žijí na Zemi desítky milionů let a za tu dobu osídlili všechny kontinenty vyjma nehostinné Antarktidy. Tajemství evoluce těchto drobných suchozemských plžů osvětlil díky svému výzkumu mezinárodní tým zoologů vedený vědci z Masarykovy univerzity. Výsledky svého bádání vědci publikovali v časopisu Global Ecology and Biogeography.
Vrkoči (Vertigo) patří mezi nejmenší suchozemské plže, s ulitou velkou obvykle méně než 2 milimetry. V současnosti je známo okolo 100 žijících druhů většinou se vyskytujících na severní polokouli. V České republice žije 10 druhů. Z výzkumu brněnských vědců mj. vyplynulo, že vrkoči jsou nejstarším známým rodem mezi suchozemskými plži. Zoologové odhalili, že na dlouhé evoluci vrkočů se významně podílely zaoceánské cesty v peří ptáků, ale také změny klimatu vyvolané vlivem glaciálů, tedy střídání dob ledových a meziledových za posledních 2,5 milionu let, a přítomnost kontinentálních ledovců.
„Mnozí drobní plži, stejně jako vrkoči, jsou pozoruhodní svojí schopností pasivního šíření za pomocí pohyblivých živočichů, zejména ptáků. Mohou se přenášet jak v jejich peří, tak dokáží za šťastných okolností přežít i průchod jejich zažívacím traktem,“ popsal způsob jejich šíření na větší vzdálenosti zoolog Michal Horsák z Ústavu botaniky a zoologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Více než patnáctiletým systematickým výzkumem se vědcům podařilo získat genetická data z téměř všech známých druhů vrkočů, z nichž mnohé popsali jako nové pro vědu. Pro posouzení změn ekologických nároků a geografického rozšíření vědci shromáždili data z více než 7000 populací. Díky propojení nových dat se známými fosiliemi vytvořili časový odhad evoluce jednotlivých druhů. Získali tak jasnější představu o jednotlivých evolučních událostech a rychlosti diverzifikace v čase.
Vrkoči jsou podle badatelů unikátním modelem pro výzkum evoluce vlivem dálkových přenosů a osidlování nových podmínek. „Umožňují nám pochopit evoluci dnes tolik diskutované biodiverzity, kterou vlivem přetváření ekosystému, znečištění nebo globálních změn rychle ztrácíme,“ vysvětlil Horsák. Výzkum přinesl i nové pohledy na roli střídání dob ledových a meziledových ve čtvrtohorách, kterých proběhlo za posledních 2,5 miliónu let okolo padesáti.
Podrobnosti o výzkumu naleznete v tiskové zprávě ZDE.
Odkaz na publikaci v Global Ecology and Biogeography ZDE
Rozmanitost rostlin v evropských lesích, mokřadech a na loukách rychle mizí. Tento dlouhodobý trend nyní potvrzují i reprezentativní data. Botanici z brněnské Masarykovy univerzity, ve spolupráci s více než 250 vědci z většiny evropských zemí, shromáždili dosud nejrozsáhlejší soubor dat, který umožňuje...
V refektáři augustiniánského opatství na Mendlově náměstí se uskutečnilo slavnostní předání jmenovacích dekretů novým docentkám a docentům. Na osmi fakultách MU se úspěšně habilitovalo 24 docentek a docentů, mezi nimi také Ondřej Caha, Jaroslav Hnilica a Petra Procházková Schrumpfová z naší přírodovědecké...
