V době nařízení nouzového stavu se dění na naší fakultě nezastavilo. Právě naopak. Vedle dobrovolnické činnosti se jednotlivá pracoviště zabývala hlavně tím, jak pomoci také v rámci své specializace. Na následujících řádcích si můžete přečíst, jak konkrétně.
Za pomoc srdečně děkujeme!
Lektoři z Bioskopu zajišťovali vědecký program pro děti zdravotníků z Fakultní nemocnice Brno, a to po celou dobu státem nařízené karantény vždy v úterý a ve čtvrtek. Děti si vyzkoušely různé pokusy a zároveň se něco nového naučily.
Doktorští studenti geografického ústavu Jiří Hladík a Dajana Snopková navázali spolupráci s Dobrovolnickým centrem MU, když vytvořili a spravují Mapu dobrovolníků, která je součástí webu munipomaha.cz. Díky pravidelné aktualizaci se v mapě zobrazuje počet zapojených dobrovolníků na různých místech v rámci České republiky.
Naši geografové zkoumali také to, jak se v době nouzového stavu změnilo prostorové chování lidí. Ve spolupráci se spin-offem1 Masarykovy univerzity Altimapo vytvořili dotazník Mapa karantény, který zjišťuje, na kterých místech se respondenti zdržovali před vyhlášením nouzového stavu a kde během karantény. „Byť šetření zatím běží, lze říct, že karanténní opatření výrazně zasáhla každodenní život. Počty kotevních míst jsou v režimu karantény přibližně třetinové oproti normální situaci,“ uvedl v průběhu výzkumu dr. Ondřej Mulíček, jeden z autorů projektu. Znalost prostorového chování je využitelná pro zvládání případných budoucích obdobných situací.
1 Podnikatelský subjekt založený za účelem komercializace duševního vlastnictví vytvořeného na výzkumné organizaci (www.vutbr.cz).
Informace čerpány z květnového čísla Magazínu M.
Kolegové z ústavu antropologie již v březnu navázali spolupráci s odborníky z Českého vysokého učení technického (ČVUT), kteří vyvinuli a certifikovali nový ochranný respirátor. Díky tomu, že jim naši antropologové poskytli svou databázi trojrozměrných modelů lidského obličeje, bude možné vyrobit ochrannou polomasku také pro děti a mladistvé. Ti totiž disponují jinými proporcemi obličejů než dospělí, takže jim většina ochranných pomůcek nesedí a neplní svůj účel. „Máme k dispozici rozsáhlou databázi trojrozměrných scanů obličejů a aktuálně díky ní testujeme jak virtuální, tak fyzický prototyp masky pro děti od 4 do 18 let. Cílem obou našich týmů je především stanovit věkovou hranici, kdy už mohou i mladiství nosit ochranné pomůcky určené pro dospělé,“ uvedla doc. Petra Urbanová, vedoucí výzkumného týmu a ředitelka ústavu antropologie. Dvouměsíční projekt podpořila částkou 130 tisíc korun Technologická agentura ČR.
Do budoucna by naši experti chtěli vyvinout jednoduchý postup pro volbu správné velikosti a tvaru ochranné masky. „Rádi bychom vytvořili algoritmus, který s pomocí fotografie z mobilního telefonu snadno a rychle doporučí vhodnou velikost a typ masky,“ přiblížila Urbanová.
O projektu informovala například tato média:
Česká rozhlas – 5. 6. 2020
Lidovky.cz – 19. 5. 2020
Novinky.cz – 18. 5. 2020
Deník.cz – 17. 5. 2020
Magazín M – 14. 5. 2020
https://fulbrightsplitscreen.com/articles/petra-urbanova/
Informace čerpány z květnového čísla Magazínu M a z www.em.muni.cz.
Ústav botaniky a zoologie poskytl služební auto a pomoc Dobrovolnické pomoci MU. „Jsem technický pracovník na přírodovědecké fakultě. Nebýt koronaviru, byl bych teď na Ukrajině a sbíral vzorky v přírodě pro výzkum,“ uvedl dobrovolník Stanislav Němejc, jenž se svými kolegy rozvážel po Brně roušky a dezinfekci.
Informace čerpány ze Seznam Zprávy.
Česká sbírka mikroorganismů (CCM) a oddělení imunologie spolupracují s ústavem fyzikální elektroniky na strategickém projektu Antibakteriální otěru odolné povlaky pro využití v extrémně exponovaných prostorách nemocnic a sociálních zařízeních. Zabývají se testováním antibakteriálních účinků speciálních povlaků kovů. Blíže viz Ústav fyzikální elektroniky, který projekt zaštiťuje.
Kolegové z Loschmidtových laboratoří se zaměřili na oblast hledání vakcíny proti novému koronaviru SARS-CoV-2. Vycházejí přitom z předpokladu, že za tímto účelem lze využít znalosti získané v souvislosti s virem SARS-CoV a zaměřit se na tvorbu protilátek proti s-glycoproteinu v tomto viru. Prostřednictvím vlastního software CaverDock proto provádějí virtuální screeningovou studii léků z celého světa a snaží se určit skupinu léků, jejichž vývoj by následně vedl k vytvoření vakcíny zamezující viru SARS-CoV-2 napadnout lidské buňky.
Ústav fyzikální elektroniky PřF věnoval Dobrovolnickému centru MU asi tři tisíce kusů rukavic.
Navíc spolupracoval se sesterským ústavem chemie na výrobě nanovlákenných filtrů do roušek, blíže viz Ústav chemie. Tým z centra CEPLANT pod vedením dr. Davida Pavliňáka ovšem zašel ještě dál a začal se zabývat možnostmi, jak vylepšit vlastnosti těchto filtrů. Nanovlákna se totiž při výrobě filtrů nanášejí na podkladovou tkaninu, ale v současnosti se kvůli zlepšení mechanických vlastností a lepšímu přilnutí k tomuto podkladu musí ještě laminovat. „Laminování představuje technologický krok navíc a zároveň nepatrně snižuje filtrační schopnost materiálu. Rádi bychom zjistili, zda můžeme tento technologický krok nahradit procesem, při němž podkladovou tkaninu i samotná vlákna ošetříme plazmatem, které je generováno za atmosférického tlaku,“ přiblížil Pavliňák záměry výzkumu, na nějž mají vědci vyčleněný jeden rok a na který získali 760 tisíc korun od Technologické agentury ČR.
O projektu informovala například tato média:
Magazín M – 19. 5. 2020
Lidovky.cz – 19. 5. 2020
Novinky.cz – 18. 5. 2020
Sciencemag.cz – 18. 5. 2020
Deník.cz – 17. 5. 2020
Vědci z ústavu fyzikální elektroniky spolupracují také se stavební fakultou Vysokého učení technického v Brně, s naším Ústavem experimentální biologie a s Fakultní nemocnicí u svaté Anny na projektu povlakování kovy, kdy dochází k nanášení povlaků mědi na objekty vytištěné na 3D tiskárně – např. obličejové masky, držáky na filtry z Decathlonu, na kliky a podobné věci, kterých se lidé dotýkají a jež mají své limity, pokud jde o možnosti dezinfekce. Naši odborníci se budou pod vedením prof. Petra Vašiny, ředitele ústavu, věnovat trvanlivosti antimikrobiálních povrchů a pozorovat, nakolik se kov opotřebovává při mechanickém a chemickém zatížení například dezinfekcí právě v nemocničním prostředí.
Informace čerpány z květnového čísla Magazínu M.
Prakticky hned po vyhlášení karantény začali naši chemici vyrábět dezinfekční gel pro potřeby celé univerzity.
Ve stejné době přišel doktorand ústavu chemie Vojtěch Kundrát s nápadem na vylepšení ústenek o filtr z nanovláken v rámci aktivity sijemerousky.cz. S kolegy k tomu využili přístroj na elektrostatické zvlákňování pro přípravu nanovlákenného materiálu a o pomoc požádali také odborníky z ústavu fyzikální elektroniky, kteří disponují stejným přístrojem, ale upraveným jako poloprovozní zařízení. „Vytvořili jsme dva dvoučlenné týmy, upravili postup výroby a v první fázi zvláknili asi jeden a půl kilometru materiálu. Ten vystačí asi na čtyřicet až šedesát tisíc vložných filtrů,“ uvedl dr. David Pavliňák z Ústavu fyzikální elektroniky PřF, který tuto činnost koordinuje. V případě potřeby jsou odborníci z Přírodovědecké fakulty MU schopni připravit zhruba dvacet tisíc filtrů týdně.
Informace čerpány z www.em.muni.cz.
Kolektiv zaměstnanců ústavu koordinovaný dr. Michalem Bulantem, prorektorem MU, nabídl bezplatné online konzultace středoškolákům, kteří potřebovali pomoci s matematikou, ale vzhledem k situaci se nemohli obrátit na své učitele.
Ve spolupráci s Institutem biostatistiky a analýz (IBA) Lékařské fakulty vznikl Online analytický nástroj pro monitoring a management epidemických situací v reálném čase, který by měl umožňovat analýzu celkové situace v Česku. „V době od ledna 2020 do současné doby monitorujeme epidemiologickou situaci a vytvořili jsme několik deterministických modelů, přičemž nejvhodnější model transformujeme na jednotlivé kraje pro střednědobou predikci. Tato pak slouží k včasné detekci lokálních vzplanutí epidemie. Přispíváme tak malou součástí k systému epidemiologické kontroly v ČR,“ uvedla dr. Lenka Přibylová s tím, že projekt získal finanční podporu Technologické agentury ČR.
Informace čerpány z květnového čísla Magazínu M.
Ve volebním obvodu Biologie bylo pro zbytek volebního období 2023-2026 volbou určeno pořadí:
Senátorem za volební obvod Biologie se tedy stal doc. Mgr. Pavel Dvořák, Ph.D., zatímco další v pořadí...
Ivana Miháliková dělá doktorát na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Díky programům zahraničních institucí se jí podařilo navázat spolupráci se špičkovými pracovišti. Čtěte více v Magazínu M.
