Bioinformatika je nový obor pro budoucnost
Spojení informatiky, biologie a chemie umožňuje porozumět fungování živé buňky i celého živého organismu. Studijní program zajišťují fakulta informatiky a přírodovědecká fakulta.
Z expedice zbyla polovina. První tým se vrátil z Antarktidy
První tým „Nelson“ se z expedice již vrátil, druhý tým „Mendel“ v Antarktidě pobude do března. Pavel Kapler popisuje, jak pokračuje výzkum, líčí problémy, se kterými se tým potýkal, i to, jaký potenciál má vědecká spolupráce s kolegy z Chile.
Nepředvídané události změnily plán
„Byla to výprava, kterou jsme si představovali poněkud jinak,“ říká Pavel Kapler, manažer pro koordinaci a správu Českého antarktického výzkumného programu sídlícího na Geografickém ústavu Přírodovědecké fakulty MUNI. „Mělo nás 16. ledna z Chile do Antarktidy odletět osm, na cestu se nás ale vydalo jen šest a vrátili jsme se čtyři, protože dva kolegové zůstali na ostrově Krále Jiřího a budou pokračovat na ukrajinskou stanici Akademik Vernadsky. Naše expedice Nelson působila na základně CZ*ECO Nelson na Nelsonově ostrově. Pokračovali jsme v dlouhodobém monitoringu výzkumu změny klimatu a jeho vlivu na místní ekosystémy, nově jsme se zaměřili též na zkoumání materiálu vyplaveného na pobřeží z moře či diverzitu mikroskopických hub. A protože minulá zima poničila střechu na části skladovacího objektu, strávili jsme část pobytu její provizorní opravou. Ale příští rok to budeme muset vyřešit pořádně. Po dvou týdnech práce v terénu jsme se na člunech chilského antarktického institutu INACH přesunuli na ostrov Krále Jiřího, kde jsme byli ubytováni na čínské stanici Great Wall. Zde jsme čekali na vhodné počasové podmínky pro přelet Drakeova průlivu směrem do Chile a domů, resp. na ukrajinskou stanici Vernadsky,“ popisuje Kapler.
Klima a jeho vliv na biodiverzitu
Vědkyně a vědci zkoumají v okrajových částech Antarktidy především klimatickou změnu a její vliv na místní ekosystémy. „Díky terénnímu kempu CZ*ECO Nelson na Nelsonově ostrově a České vědecké stanici J. G. Mendela na ostrově Jamese Rosse máme unikátní možnost studovat odlišné klimatické podmínky v kontrastních lokalitách okrajové Antarktidy. V některých oblastech je vlivem tání nárazově sladké vody nově více, ale pokud bude nárůst teplot pokračovat, může se stát, že tam brzy nebude žádná,“ uvádí Kapler. „Oteplování je zde přitom možné vidět pouhým okem: za několik málo let (Masarykova univerzita působí na Nelsonově ostrově od r. 2018) odtála tak velká část místního ledovce, že se naší výpravě letos otevřela pozemní cesta na vzdálený poloostrov, která byla dosud možná jen po nestabilním ledovci, nebo za odlivu,“ uzavírá Kapler.
Výzkum šíření ptačí chřipky
Novinkou letošního roku byl výzkum šíření obávaného viru vysoce infekční ptačí chřipky (HPAI) v Antarktidě ve spolupráci se španělskými kolegy, pro které naše expedice odebírala vzorky. „Čekali jsme na Nelsonově ostrově hromady mrtvých těl, ale ptačí chřipka se na území, které jsme zkoumali my, naštěstí v tomto čase nevyskytovala. Na sousedním ostrově Krále Jiřího, jen několik kilometrů od nás, však už bohužel ano,“ konstatuje Kapler.
Stanový tábor vědecké expedice na Nelsonově ostrově téměř každou noc zasypávaly sněhové přeháňky. Foto: účastníci expedice, Český antarktický výzkumný program, MUNI
Mezinárodní (nejen) vědecká spolupráce
Expediční skupina Nelson byla také velmi vlídně přijata velitelkou stanice Artigas Instituto Antártico Uruguayo, Lt. Col. Petra Da Costa; po prohlídce technických systémů stanice proběhla výměna zkušeností, pozorování a námětů na spolupráci při workshopu s přítomnými vědeckými pracovnicemi a pracovníky a kontrola stavu v blízkém okolí nainstalované automatické mikrolimatologické stanice pro monitoring aktivní vrstvy permafrostu (projekt GAČR JuniorSTAR Filipa Hrbáčka) a při patě blízkého ledovce též klimatologické stanice týmu Kamila Lásky.
Vedoucí expedice Pavel Kapler hovoří také o důležitosti mezinárodní spolupráce: „Při příletu nás v Chile čekal náš pan velvyslanec Pavel Bechný, který naše aktivity dlouhodobě sleduje. S jeho podporou bychom chtěli s chilskými kolegy žádat o vytvoření podmínek pro společné česko-chilské vědecké projekty.“ Mezi společná pole výzkumu patří především studium klimatu a dopadu globálního oteplování na bílý kontinent, zvláště pak na oblast Antarktického poloostrova. Dále reakce diatomů, archeí a bakterií na oteplování klimatu, stejně jako vlivu posledně zmíněného na fotosyntézu a produkci vybraných zástupců antarktické vegetace.
„Náš tým se cestou na ostrově Krále Jiřího zúčastnil i oslav třicátého výročí založení chilské vědecké stanice Escudero, kde jsme tuto možnost podrobně diskutovali s Ginem Casassou, novým ředitelem chilského antarktického institutu INACH. Zájem o vědeckou spolupráci s námi v této oblasti jeví i další země; mimo Uruguaye a Chile jsme měli příležitost vystoupit též na workshopu o možnostech spolupráce s Čínou a Thajskem, které mají na stanici Great Wall skvěle vybavenou společnou laboratoř,“ popisuje Kapler.
„Mezinárodní spolupráci vděčíme též za úspěšně realizovanou logistiku této části výpravy – místa v letadlech a na člunech nám poskytly národní programy Chile, Portugalska a Španělska, za ubytování během čekání na odlet z ostrova Krále Jiřího děkujeme programu Číny. Kdyby celý svět spolupracoval jako národní programy v Antarktidě, bylo by lidstvu mnohem lépe,“ dodává Kapler.
Druhá výprava pokračuje ve výzkumu na ostrově Jamese Rosse
Druhá větší část letošní výpravy, kterou tvoří čtrnáct osob, je stále na České vědecké stanici J. G. Mendela na ostrově Jamese Rosse, tedy na závětrné straně Antarktického poloostrova a dále na jih, zatímco první skupina zkoumala ostrovy na straně návětrné. Společným výstupem bude porovnání podmínek na různých místech Antarktidy. Větší část výpravy vedenou Peterem Váczim z Geografického ústavu a z Ústavu experimentální biologie Přírodovědecké fakulty MUNI tvoří vědkyně a vědci mimo jiné izraelské, italské a slovenské národnosti nejen z Masarykovy univerzity, ale také z pražského Českého vysokého učení technického a izraelské University of Haifa, dále lékař a tři technici zajišťující fungování infrastruktury tohoto unikátního univerzitního pracoviště. Aktuální zprávy z ostrova Jamese Rosse hovoří o tom, že se vědkyně a vědci vydali terénní pobyt pod stany, aby dosáhli na vzdálenější lokalitu a alespoň na několik dní si zkusili extrémní podmínky, které jsou na ostrově Nelsonově běžnou rutinou.
