Pohled na parčík před děkanátem na historické fotografii (nedatováno). Foto: Archív MU.
Dnes je tomu přesně 100 let ode dne, kdy na naší fakultě začala výuka. Právě 19.10.1920 totiž, coby nejstarší přírodovědecká fakulta v tehdejším Československu, zahájila PřF MU první přednáškou své primární, vzdělávací poslání. Během uplynulých sta let připravila na profesní život tisíce odborníků, vědců, učitelek a učitelů přírodních věd i matematiky, což je přínos, ze kterého profituje celá naše společnost; výsledek, na který může být fakulta právem hrdá a také úspěch, který stojí za to si v tento jubilejní den připomenout.
Vraťme se ale zase o 100 let zpět a řekněme si, kdo a kdy zahájil výuku nebo kdo byl prvním děkanem fakulty. Připomeňme si, jak vypadal každodenní fakultní život prvních studentů a učitelů. Jak moc se asi změnil?
První rok na nejstarší přírodovědné fakultě v Česku
Naše fakulta byla založena v roce 1919, jak jsme si připomenuli vloni v rámci oslav 100 let založení Masarykovy univerzity. Po jistě hektických měsících příprav a náročných administrativních procesů výuka na fakultě začala v podzimním semestru roku 1920. Zahajovací přednášku s názvem O dvojicích řad pronesl 19. října profesor Matyáš Lerch. První přednášky a praktika se konaly od října roku 1920 v posluchárnách mineralogie a geologie i v praktikách chemie na vysokém učení technickém. Prvním děkanem pro školní rok 1920–1921 byl zvolen profesor Bohumil Kužma, který přešel z brněnské techniky a vyučoval anorganickou chemii. Proděkanem byl mineralog, profesor Vojtěch Rosický. Fakultu navštěvovalo v tomto roce pouhých devět posluchačů.
V plném rozsahu mohla být výuka na fakultě zahájena až v akademickémroce 1921/1922, kdy byly pro potřeby fakulty adaptovány pavilony bývalého chudobince na Kotlářské ulici, které, po několika rekonstrukcích a modernizaci, slouží fakultě dodnes, a které od roku 2010 doplňují prostory Univerzitního kampusu Bohunice.
Život na fakultě před 100 lety
Zahájení výuky na fakultě bylo velkým krokem v rozvoji vysokého školství v tehdejším Československu. Málo se ví, že šlo o první přírodovědeckou fakultu v zemi! Jak vypadal každodenní život na fakultě? Na první roky na fakultě vzpomínal Arnošt Okáč, který studoval chemii a matematiku na PřF MU v letech 1922−1926, a později působil jako profesor na Ústavu analytické chemie, takto:
„Přes všechny ty potíže a improvizace byla mezi studenty dobrá nálada i studijní elán. Při malém počtu posluchačů se všichni na fakultě dobře znali nejen s profesory, ale i vzájemně. Na exkurze s prof. Podpěrou, Úlehlou, Zavřelem, Rosickým chodili zájemci všech oborů. Exkurze bývaly nejčastěji v neděli a mám nejlepší vzpomínky na družnost a pohodu těchto exkurzí. Zájmově jsem absolvoval i mikroskopické praktikum vedené prof. Úlehlou vedle některých přednášek z biologického oboru a přednášek na filozofické fakultě. Tehdy bývaly zájmy studentů trochu širší a časově se to celkem zvládlo, i když jsme chemii studovali většinou z německých učebnic. Nebylo také vzácností, že posluchači jiných oborů chodili za námi do provizorních chemických laboratoří, kde jsme měli každý své místo a kde jsme skoro bydleli od 8 hodin ráno do večera […] V laboratořích se pracovalo velmi intenzívně, a přesto bylo ještě dost času, zvláště při zdlouhavém žíhání v gravimetrii, vést vzrušené diskuse o politice, kultuře a sportu, které nejednou končily hádkami. Na ty se druhý den zapomínalo, protože diskuse se přenesla na jiné, ten den aktuálnější pole, [protože] denní tisk přinášel dostatek podnětů k problémům, které vzrušovaly zvláště mládež.“ A. Okáč o počátcích studia analytické chemie na PřF MU, Universitatis 1969.
Tak co myslíte, jak moc se toho na každodenním životě fakulty, když opomineme změnu prostor a vybavení, změnilo? 😉