Astrofyzici zjistili, proč se ve vesmíru tvoří méně hvězd, než čekali
Práci výzkumníků z přírodovědecké fakulty publikoval prestižní časopis Nature. Astrofyzici studovali, jak superhmotné černé díry ovlivňují vývoj galaxií.
Dne 16. července 2025 se v Mendelově skleníku a klášterní zahradě uskutečnila slavnostní událost při příležitosti odhalení pomníku docentu Jaroslavu Kříženeckému, vědci, pedagogovi a významnému propagátorovi Mendelova odkazu, který spojil svou dráhu i s Přírodovědeckou fakultou Masarykovy univerzity.
Jak proběhlo slavnostní odhalení?
Slavnostní odhalení proběhlo v 17:30 za účasti široké akademické i odborné veřejnosti. Úvodního slova a samotného aktu se ujal proděkan Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity (MU) Pavel Lízal, který ve svém projevu ocenil nejen celoživotní vědecký přínos Jaroslava Kříženeckého, ale i jeho lidský rozměr.
Ve své řeči proděkan Lízal mimo jiné uvedl:
„Docenta Jaroslava Kříženeckého si připomínáme jako osobnost, která zanechala nesmazatelnou stopu nejen na naší přírodovědecké fakultě a Masarykově univerzitě, ale i v české a světové vědě. Jeho život byl poznamenán nejen vědeckými úspěchy, ale i statečným postojem v těžkých dobách nacistické i komunistické perzekuce.“
Na slavnostním odhalení pomníku promluvil také P. Wit Marciniec, OSA, převor Opatství Staré Brno Řádu sv. Augustina, a připomněl význam spolupráce mezi vědeckou a duchovní tradicí kláštera při uchovávání odkazu osobností, jako byl docent Jaroslav Kříženecký.
Genetik Jaroslav Kříženecký a jeho působení na naší fakultě
Docent Kříženecký byl uznávaným biologem, zoologem a genetikem, autorem více než 650 odborných publikací, inspirativním vysokoškolským pedagogem a zakladatelem Mendelova muzea v Brně.
Působil na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity, kde v letech 1945–1948 přednášel genetiku a byl pověřen založením Genetického ústavu, Mendelovy knihovny a muzea. K tomu už ale ze známých důvodů nedošlo. Byl však zakladatelem Mendeliana – Mendelova muzea v Brně. Působil také na Vysoké škole zemědělské v Brně.
Jeho vědecké i etické postoje v bouřlivém 20. století připomněl i jeho syn, Ing. Jaroslav Kříženecký ml., který navázal přednáškou o životě svého otce.
Docent Kříženecký byl nejen významným vědcem, ale také aktivním účastníkem protinacistického odboje a neochvějným zastáncem vědecké pravdy v nelehkých dobách padesátých let. V jeho životním příběhu tak nacházíme inspiraci pro všechny, kdo usilují o pokrok, svobodu vědy a obhajobu pravdy bez ohledu na nepřízeň okolností.
Jak ve svém proslovu zdůraznil proděkan Lízal: „Podpora vzniku pamětní desky je pro nás nejen vyjádřením úcty k významné osobnosti naší historie, ale také potvrzením našeho závazku šířit a rozvíjet vědecký odkaz docenta Kříženeckého. Jeho práce a hodnoty jsou pevně zakotveny v našem vzdělávání, výzkumu i každodenním životě Masarykovy univerzity.“
Masarykova univerzita je tak opětovně hrdá na své osobnosti, které „se nebály jít proti proudu, hájit pravdu a rozvíjet vědu i v nelehkých časech“. Odkaz doc. Kříženeckého zůstává inspirací a závazkem pro další generace badatelů i studentů přírodních věd.
Práci výzkumníků z přírodovědecké fakulty publikoval prestižní časopis Nature. Astrofyzici studovali, jak superhmotné černé díry ovlivňují vývoj galaxií.
Milan Chytrý vyučuje na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity déle než třicet let. Jeho pedagogickou práci ocenil 4. listopadu 2025 ministr školství, mládeže a tělovýchovy Mikuláš Bek udělením ceny za vynikající vzdělávací činnost na vysoké škole. V roce 2025 byl Chytrý také zvolen členem Academia...