Profesor Skula se narodil 30. června 1937 v Prostějově. Celý svůj profesní život spojil s brněnskou matematickou školou a s tehdejší Univerzitou J. E. Purkyně, dnešní Masarykovou univerzitou, v závěru své kariéry působil na VUT v Brně. Patřil k předním českým odborníkům v oboru algebraické teorie čísel, algebry a teorie matic. Již od studentských let vynikal mimořádným matematickým talentem a hlubokým zaujetím pro vědu.
V roce 1970 úspěšně habilitoval v oboru algebra a teorie čísel, avšak v důsledku nepříznivých politických posudků nebyl v období normalizace dlouhá léta jmenován docentem. Přes tyto překážky pokračoval v intenzivní vědecké práci a dosáhl mezinárodního uznání. Jako jeden z mála českých matematiků tehdejší doby publikoval opakovaně v prestižním časopise Journal für die Reine und Angewandte Mathematik, kde mu v letech 1972–1980 vyšlo šest vědeckých článků. Zásadním způsobem se zasloužil o rozvoj algebraické teorie čísel v Československu, byl jedním ze zakladatelů úspěšné série československých konferencí z teorie čísel, která od sedmdesátých let stále pokračuje. Po roce 1989 se konečně dostalo jeho odborným kvalitám plného akademického uznání. V roce 1991 získal titul DrSc. a byl jmenován profesorem. Vedle vědecké práce se s mimořádnou péčí věnoval také pedagogické činnosti. Vychoval řadu studentů a doktorandů, které inspiroval nejen svými znalostmi, ale i lidským přístupem, skromností a neobyčejnou oddaností matematice.
Pro mnohé své studenty a kolegy byl osobností, která zásadně ovlivnila jejich odbornou dráhu i vztah k matematice.
Poslední rozloučení proběhne v rodinném kruhu.