Doktorandky a doktorandi v tomto týdnu slavnostně převzali prestižní stipendia na další vědeckou práci. Ocenění Brno Ph.D. talent bylo uděleno celkem 25 mladým badatelům, z toho 18 z nich působí na Masarykově univerzitě, z nich 13 na naší Přírodovědecké fakultě. Všem oceněným gratulujeme!
Ceny stipendistům předala 21. března 2023 Anna Putnová, zastupitelka města Brna pro oblast inovací a spolupráci s výzkumnými organizacemi. „Talent zavazuje. Zavazuje nositele, aby ho rozvíjeli a naplnili svůj potenciál. Přeji všem oceněným, aby měli dostatek vytrvalosti a sil, aby dokázali svůj talent ve své profesi plně využít,“ uvedla Putnová.
Slavnostního večera na Nové radnici v Brně se účastnila také ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová. „Vytváříte něco mimořádného, co zásadním způsobem přispívá k úspěchu České republiky,“ sdělila Langšádlová.
„Bylo možné se soustředit jen na vědu,“ popsal svou zkušenost přírodovědec Martin Toul, jeden z PhD. talentů roku 2018. Nyní hledá doktorskou pozici na některé z evropských univerzit. Jeho výzkum zaměřený na možnosti proteinu stafylokinázy v kardiovaskulární medicíně má pokračovatele i mezi nynějšími Ph.D. talenty z naší Přírodovědecké fakulty– Lindou Kašiarovou a Alanem Strungou. „Přál bych jim, aby se dokázali nedívat na vědu jen jako na práci, nebáli se experimentovat a mohli působit v motivujícím prostředí,“ vzkázal svým nástupcům Martin Toul.
„Je nutné vždycky myslet na to, že musíme skloubit povinnosti zaměstnance univerzity, vědeckého pracovníka a povinnosti studenta. Důležité je dobře vybalancovat čas a pravdou je, že čas na nějaké brigády už moc nezbývá. A i kdyby zbýval, už nezbývá příliš energie, kterou chci věnovat svému výzkumu,“ říká Barbora Hrnčířová, která obdržela stipendium na svůj výzkumný projekt věnovaný zužitkování lignocelulózy, nestravitelné části biomasy. „Získané stipendium mě uvolňuje od toho, abych musela myslet na jiné způsoby získávání finančních prostředků. Jsou to i takové maličkosti, že když mám týden náročných experimentů a nestíhám si doma uvařit, stipendium mi umožní zajít si na oběd do restaurace, samozřejmě ne pořád,“ popisuje doktorandka.
„Věda je to nejvíc fascinující zaměstnání,“ uvedla další oceněná doktorandka Anna Sobotková.
„Věřím, že stipendium od města Brna významně přispěje k tomu, že v budoucnu vybraní studenti dosáhnou úspěchů ve své vědecké kariéře. Jako každý rok jsem v úžasu, kolik talentovaných mladých vědců v Brně máme, a jsem nesmírně hrdá, že si pro své bádání vybrali právě místní univerzity a výzkumná centra,“ uvedla Markéta Vaňková, primátorka statutárního města Brna.
Brno Ph.D. Talent je program, který pětadvaceti doktorským studentům místních univerzit vyplácí po dobu tří let stipendium v celkové výši 330 000 Kč, a navíc jim pomáhá s rozvojem jejich kompetencí díky množství doprovodných přednášek a školení. Studenti byli vybráni ve dvoukolové soutěži, ve které obhajovali své studijní a vědecké záměry.
V rámci soutěže Brno Ph.D. Talent město podpořilo už více než 255 nadějných talentů a zprostředkovaně i jejich týmy a vedoucí. Do perspektivních badatelů tak investovalo již téměř devadesát milionů korun. Stipendia poskytuje město již od roku 2009 a realizaci programu zajišťuje organizace JCMM, z. s. p. o.
Rozluštění lidského prenatálního chemického exposomu pomocí hmotnostní spektrometrie s vysokým rozlišením.
Rozklad a zužitkování nestravitelné rostlinné biomasy – lignocelulózy. „Pomocí přístupů genového inženýrství a syntetické biologie upravuji bakterii Pseudomonas putida tak, aby dokázala tento odolný materiál štěpit na jednoduché cukry. Ty by pak měla tato bakterie využívat pro produkci látek s přidanou hodnotou – biodegradabilních plastů nebo sloučenin využívaných ve farmacii, které se dnes běžně vyrábějí z ropy,“ popsala možné přínosy svého výzkumu Hrnčířová.
Cílem projektu je popsat dynamiku proteinu MAP2c pomocí pokročilých technik nukleární magnetické rezonance. Získané informace o pohybech MAP2c přispějí k lepšímu pochopení jeho biologické role.
Projekt je zaměřený na inženýrství stafylokinázy, které připraví cestu k získání nové generace účinných, vysoce selektivních a méně toxických trombolytik v kardiovaskulární medicíně.
Hlavním cílem projektu je zjistit, jak se rostlinná společenstva v České republice mění v průběhu posledních desetiletí, a odhalit možné příčiny těchto změn. Zjištěním dlouhodobých trendů se snaží přispět k efektivní ochraně přírody.
Strojové učení bez učitele umožňuje využívat velké množství neanotovaných biologických dat. Modely založené na latentním prostoru mohou mapovat vstupní proteiny do vnitřního souřadnicového prostoru a odhalit jejich smysluplnou reprezentaci. Tyto informace lze využít k racionálnímu návrhu proteinů tím, že navrhnou nové proteinové sekvence nebo identifikují důležitá mutační rezidua.
Výpočetní návrh nové generace trombolytik.
Projekt vyhodnocuje možnosti nového plazmového zdroje pro technologii elektrického pohonu, který využívá zbytkové atmosféry jako paliva, což by umožnilo provozování satelitů na velmi nízké oběžné dráze.
Holocentrické chromozomy jsou méně časté než ty monocentrické. Přesto mají pro organismy několik evolučních důsledků spojených především s tolerancí chromozomových zlomů. Pomocí molekulárních a mikroskopických technik kombinovaných s databázemi velikostí genomů, rozšířením a ekologií monocentrických a holocentrických druhů poodhalí smysl jejich existence.
Jako alternativa antibiotické léčby se nabízí fágová terapie, která využívá přirozené bakteriální viry (bakteriofágy). Projekt se zaměřuje na charakterizaci fágové infekce. Cílem je připravit geneticky modifikovaného fága pro sledování infekce pomocí fluorescenční mikroskopie, a také využití kryoelektronové mikroskopie pro strukturní studie fága.
Levným terapeutikem budoucnosti by v případě cévní mozkové příhody mohl být protein stafylokináza. Úkolem je pochopit, jak tento protein funguje, a hledat takové rekombinantní varianty, které by byly bezpečné a účinné pro použití v humánní medicíně.
Zaměřuje se na biosyntetické dráhy vedoucí k tvorbě rostlinných hormonů cytokininů zodpovědných za regeneraci nadzemní části rostlinného těla z protoplastů (jednotlivých buněk bez buněčné stěny) v in vitro podmínkách.
Projekt se zaobírá grafénem s cílem přinést inovaci v jeho výrobě a funkcionalizaci tak, aby ho bylo možné uplatnit v průmyslu, primárně v zelených technologiích, jako jsou např. solární články nebo baterie.
Ve volebním obvodu Biologie bylo pro zbytek volebního období 2023-2026 volbou určeno pořadí:
Senátorem za volební obvod Biologie se tedy stal doc. Mgr. Pavel Dvořák, Ph.D., zatímco další v pořadí...
Ivana Miháliková dělá doktorát na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Díky programům zahraničních institucí se jí podařilo navázat spolupráci se špičkovými pracovišti. Čtěte více v Magazínu M.
