Ve své nové roli dále plánuje zlepšit komunikaci a sdílení infrastruktury napříč biomedicínskými vědami v kampusu. Více se o tomto biologovi, zkoumajícím buněčnou signalizaci, dočtete v medailonku.
*3. 7. 1977 ve Vítkově
Vystudoval obor Molekulární biologie na Přírodovědecké fakultě MU (1995−2000). V roce 2004 získal titul Ph.D. v oboru neurověd (1. Lékařská fakulta UK, Praha). V roce 2014 se habilitoval jako docent a v roce 2019 jako profesor v oboru Fyziologie živočichů na Přírodovědecké fakultě MU. Jeho vědecké směřování velmi ovlivnil tříletý postdotorandský pobyt (2004−2007) na Karolinska Institutet (Stockholm, Švédsko). Po návratu nastoupil jako vědecký pracovník do Oddělení cytokinetiky Biofyzikálního ústavu, AV ČR, v.v.i. v Brně vedeného A. Kozubíkem – a v témže roce na Ústav experimentální biologie Přírodovědecké fakulty MU, Oddělení fyziologie živočichů. Zde působil jako vedoucí vědecký pracovník a v letech 2018−2023 jako vedoucí tohoto oddělení.
Od července roku 2023 je ředitelem Ústavu experimentální biologie. Vedení převzal od prof. Jana Šmardy. Ve své nové roli by rád dále posiloval pedagogickou i vědeckou excelenci ústavu. Zároveň chce posílit mezinárodní prestiž UEB i fakulty a pod hlavičkou Preklinického centra přispět ke zlepšení infrastrukturního zázemí pro širší oblast biomedicínských věd v Univerzitním kampusu Bohunice.
V. Bryja vybudoval na ústavu vlastní pracovní skupinu. Rozvíjí problematiku dotýkající se buněčných signalizací, především pak molekul z rodiny Wnt u lidských „normálních“ a nádorových buněčných populací. Významně se podílel na několika principiálně zcela nových zjištěních v oblasti své specializace, což dokládá jeho autorství a spoluautorství sto třiceti článků publikovaných v prestižních mezinárodních časopisech (jako např. Cell, Nature, PLOS Biology, PNAS, nebo EMBO Journal, Blood, Stem Cells či Nature Communications), které jsou vysoce citovány odbornou veřejností (více než 5000 citací na WoS). Zásadní objevy zahrnují identifikaci některých nových komponent Wnt dráhy (signální kaskády, jejíž deregulace vede k mnoha poruchám) a objasnění molekulárních detailů jejich funkce. Jelikož komponenty Wnt dráhy se účastní vzniku řady chorob, slouží výsledky základního výzkumu jako podklad pro další preklinický výzkum a nachází praktickou odezvu v biomedicíně. Některé z výsledků byly v současné době patentovány doma i v zahraničí a staly se základem založení univerzitní spin-off společnosti CasInvent Pharma.
V. Bryja vybudoval síť zahrnující špičková národní a mezinárodní pracoviště. Sociální rozměr jeho aktivit posouvá hranice poznání díky efektivní koordinaci a integraci mezinárodní vědecké spolupráce. Jde například o projekt KI-MU (spolupráce mezi Karolinska Institutet a Masarykovou univerzitou na poli biomedicíny), jenž efektivně konfrontoval výzkumníky a Ph.D. studenty na MU se špičkovou vědou ve světě; dále jde o organizaci mezinárodních konferencí jako je např. EMBO Conference Wnt Meeting (2016, Brno); organizaci a od roku 2018 i koordinaci prestižních Life Sciences Seminars v Brně.
V. Bryja je aktivním pedagogem. Za dobu patnácti let vychoval řadu studentů a od roku 2018 je garantem doktorského programu Fyziologie, imunologie a vývojové biologie živočichů. Jeho všestranné aktivity a výsledky již našly odezvu v prestižních oceněních jako jsou např. EMBO Installation Grant (European Molecular Biology Organization, 2007); Cena ministryně školství, mládeže a tělovýchovy za mimořádné výsledky výzkumu, experimentálního vývoje a inovací (2012); Cena předsedy Grantové agentury ČR (GA ČR, 2014); Cena Neuron Impuls 2016 (Neuron – fond na podporu vědy, 2016) nebo Cena Neuron za mimořádné propojení vědy a businessu 2021.
Důležitá je pro něj také otevřenost a těsné propojení kvalitní výuky a excelentní vědy. Více se o tomto chemikovi, který se věnuje luminiscenčním metodám, dočtete v medailonku.
Na ústavu by chtěl posílit míru komunikace mezi obory, ale i mezi akademiky a studujícími. Více se o tomto matematikovi, jehož hlavním vědeckým zájmem jsou rovnice, dočtete v medailonku.
