Jak uvedl děkan Tomáš Kašparovský, v roce 2025 naši fakultu čeká hned několik výzev: nastavení nového principu doktorského příjmu, vesmírné mise, zapojení do čipového clusteru i volba nového děkana.
Protože jsme fakultou s největším počtem doktorských studentek a studentů, velkou procesní výzvou podle děkana naší fakulty, Tomáše Kašparovského, bude nastavit v souladu s novelou Zákona o vysokých školách princip nového doktorského příjmu, zahrnout všechny subjekty, se kterými spolupracujeme a zahrnout všechny alternativy: „Výzvou bude nastavit to, jak efektivně přijímat studenty a studentky do doktorského studia, abychom jim zajistili příjem z našich nebo partnerských zdrojů, případně najít kombinovanou formu, kterou bychom mohli využívat v případě, že by se nenašel vhodný zdroj financování. Pak by byli studující financováni přímo pracovišti jejich působení a ne fakultou. Je to o nastavení principu spolupráce. Jako fakulta budeme dbát na to, aby docházelo k včasnému ukončování studia, protože to je jeden z hlavních parametrů, který ovlivňuje rozdělování financí právě na doktorské příjmy. Zákon ale umožňuje více se přiblížit světovým standardům tím, že doktorská zkouška bude mít podobu pouze obhajoby disertace, nic jiného, a to je velký posun vpřed,“ uzavřel Kašparovský.
Více se o změnách souvisejících s doktorským příjmem dočtete v rozhovoru s proděkanem Luďkem Bláhou.
Výzvou v oblasti výzkumu bude i příprava na dvě vesmírné mise. S týmem profesora Norberta Wernera budeme sledovat vesmír: „Družici GRBAlphu nedávno následovala na oběžnou dráhu Země družice GRBBeta, která testuje nové technologie pro budoucí flotily malých družic. Kromě detektoru gama záblesků má na palubě i nejmenší ultrafialový dalekohled na světě, který pomůže prozkoumat i ty nejhmotnější a nejteplejší hvězdy v blízkosti Slunce – tedy hvězdy, které jsou příliš jasné na to, aby je mohly pozorovat velké družice NASA nebo Evropské kosmické agentury,“ přiblížil Kašparovský.
Kolegové z Geografického ústavu pod vedením Rudolfa Brázdila budou řešit dálkový průzkum Země. „Zde spolupracujeme s VUT, oni dodávají hardware v podobě sondy a my dodáváme výzkumný software.“
Třetí výzvou je zapojení fakulty do čipového klastru skrze spolupracující společnost onsemi a naši výukovou Laboratoř polovodičů – čisté prostory na Ústavu fyziky kondenzovaných látek. „Česká republika se chystá na velkou investici. Nadnárodní firma onsemi tu hodlá investovat do výroby a vývoje nových čipů. Naše fakulta do toho bude vstupovat materiálovými vědami v oblasti vývoje nových materiálů do těchto čipů. onsemi nám znovu vybaví Laboratoř polovodičů – čisté prostory, kde probíhá nejen výuka našich studentů, ale i studentů VUT, ČVUT. Jde o centrální laboratoř pro výchovu studentů pro oblast výroby čipů, jde o strategickou investici České republiky a naše fakulta v tom hraje velkou roli. Zajímavostí je, že vůbec první grant TAČR s číslem 001 šel právě na spolupráci onsemi a našeho Ústavu fyziky kondenzovaných látek,“ uzavřel Kašparovský.
V oblasti výstavby fakultu čeká, ve spolupráci s MED MUNI, výstavba Preklinického centra a Centra molekulární medicíny v BioPharma Hubu. Investiční akce fakultu čeká i u budovy A8 v Univerzitním kampusu Bohunice. Zde se budou dostavovat části laboratoří, které budou vhodné i pro spolupráci s již zmíněným preklinickým centrem.
Na podzim pak fakultu čeká výzva v podobě volby nového děkana.
Astrofyzici z Masarykovy univerzity se podíleli na výzkumu publikovaném v časopise Nature, který jako první odhalil mezigalaktický vítr. Pomocí špičkového spektrometru Resolve na palubě japonské družice XRISM analyzovali rentgenové spektrum středu kupy galaxií v Kentaurovi. Výzkum ukázal, že galaxie...
První tým „Nelson“ se z expedice již vrátil, druhý tým „Mendel“ v Antarktidě pobude do března. Pavel Kapler popisuje, jak pokračuje výzkum, líčí problémy, se kterými se tým potýkal, i to, jaký potenciál má vědecká spolupráce s kolegy z Chile.
