Na jaké problémy s doktorským studiem novela VŠ zákona reaguje?
Problém s financováním doktorandů a doktorandek existoval už od 90. let. Doktorandi dlouho dostávali stipendium přímo od ministerstva školství, bez ohledu na výsledky. Stipendium bylo původně 4 000 korun, později se zvýšilo na 12 000 korun, a v posledních letech dosahovalo na Masarykově univerzitě 15 až 16 tisíc korun. Tyto peníze byly poskytovány přímo z ministerstva. Díky této praxi kapitačních plateb nebyl tlak na univerzitu ani na školitele přemýšlet ekonomicky a kontrolovat stipendia ve vztahu ke kvalitě a výkonu studia.
Jak se tedy způsob financování doktorského studia změní?
V roce 2024 se ministerstvo školství rozhodlo přesunout rozhodování o financování doktorandů a doktorandek na univerzity. Ty tak nově rozhodují o tom, komu a v jaké výši stipendium přidělují. Cílem této změny je vytvořit systém, který bude účelný a ekonomický. Univerzity musí nově nastavit stipendijní systém tak, aby byly podporováni doktorandky a doktorandi, kteří se skutečně angažují a mají kvalitní výkony. V minulosti byl problém s vysokou mírou neúspěšnosti studia, kdy až 50 % studentů a studentek nebylo schopno dokončit studium. Nový systém se snaží tento problém řešit tím, že zodpovědnost za rozhodování je nyní na školách, které mohou individuálně přistupovat k potřebám studentů a studentek a zároveň musí spojit péči o přidělený rozpočet na stipendia a výkon doktorandů.
Jak je to s garantovaným příjmem doktorandek a doktorandů? Jak to bude se stipendii?
Zjednodušeně řečeno, novela stanovuje minimální příjem pro každého doktoranda a doktorandku ve standardní době studia a prezenční formě ve výši 1,2násobku minimální mzdy, což na akademický rok 2025/2026 znamená cca 25 000 korun. Tento příjem může být tvořen různými složkami, například stipendii, mzdou z pracovního poměru uzavřeného s univerzitou nebo externím zaměstnavatelem. Změna je součástí širší systémové úpravy, která vyžaduje přizpůsobení celého systému financování doktorandů a doktorandek. Univerzity intenzivně řeší, jak správně kombinovat různé složky příjmu a jak je kontrolovat. Cílem je, aby doktorandky a doktorandi měli jasná a dopředu známá pravidla a aby úspěšně dokončovali studium včas i v požadované kvalitě. Garantovaný minimální doktorský příjem se primárně vztahuje jen na prezenční doktorandy a doktorandky, ale samozřejmě budou existovat i další typy stipendií využitelné pro všechny studenty – včetně kombinovaného studia – např. stipendia za výborné publikační výkony apod. Tento systém motivuje doktorandy k dosahování kvalitních vědeckých výsledků.
Jak se změní postavení doktorandek a doktorandů?
Změna financování se týká celkového nastavení vztahů mezi aktéry doktorského studia – tedy doktorandy, doktorandkami, školitelskými pracovišti a univerzitou. Doktorské studium by mělo být vnímáno jako forma vzájemné podpory a spolupráce, kdy univerzita nabízí prostředí pro rozvoj a doktorand/ka na oplátku přispívá svou výzkumnou prací. Peníze tedy slouží jako nástroj k motivaci doktorandek a doktorandů, aby se věnovali kvalitní vědecké práci, a zároveň jako ocenění jejich úsilí.
Téma statusu doktoranda/doktorandky není však zcela jasně definováno a stále se diskutuje mezi univerzitami. Některé fakulty, například umělecké, nemají grantové zdroje a musí se spoléhat pouze na stipendium. Naopak fakulty, které mají granty, mohou doktorandům poskytovat kombinaci stipendia a pracovního poměru. Toto umožní doktorandům získat socioekonomický status zaměstnanců a využívat výhody z obou pozic, například při žádosti o hypotéky. Tyto změny ale vyžadují velké úpravy i přizpůsobení administrativních a akademických procesů. Univerzity nyní připravují směrnice, které popisují, jak nový kombinovaný status zavést a co to znamená pro jednotlivé doktorandy a doktorandky. V některých případech mohou mít celý úvazek financovaný z grantů, v jiných částečný úvazek kombinovaný se stipendiem, nebo budou zaměstnáni mimo univerzitu – např. na ústavech Akademie věd ČR apod. Vzhledem k individuálnímu charakteru doktorského studia je tak třeba každého doktoranda či doktorandku posuzovat zvlášť a není vhodné, aby univerzity uplatňovaly plošný přístup a jednotnou politiku pro všechny tak, jak to bylo do nedávna. Na naší fakultě chceme v horizontu zhruba čtyř let zajistit, aby se maximální množství studujících v doktorském studiu dostalo do postavení, že budou současně zaměstnancem a současně studentem/studentkou.
Od kdy začnou tyto změny platit?
Od září 2025 budou na Masarykově univerzitě aplikována nová pravidla týkající se minimálního garantovaného příjmu doktorandek a doktorandů, která vycházejí z novely zákona. Univerzita se rozhodla zajistit rovné podmínky pro všechny doktorandy, bez ohledu na to, zda budou nově nastupující do studia nebo stávající. To znamená, že i pro stávající studenty a studentky budou platit stejné minimální podmínky minimálního finančního zabezpečení, jaké musí platit pro nové studentky a studenty. Systém je tedy připravován tak, aby od září 2025 univerzita zcela splnila požadavky novely zákona.
Díky větší finanční náročnosti se předpokládá, že se celkový počet doktorandů a doktorandek sníží. Jak to bude vypadat v praxi na naší fakultě?
V souvislosti s novým systémem financování se školy, včetně naší fakulty, pečlivě zaměřují na přijímací řízení a přísnější výběr uchazečů a uchazeček. Univerzita se nově musí naučit plánovat kapacity, protože rozpočet na stipendia není neomezený a nezvyšuje se s každým novým studujícím. Pokud škola přijme více doktorandek a doktorandů, musí mít na ně dostatek finančních prostředků, například z grantů.
V rámci fakulty již nyní diskutujeme stanovení maximální kapacity pro jednotlivé ústavy a doktorské programy, přičemž bude zohledněno, kolik peněz je k dispozici z grantů a stipendijních programů. Přijímáno bude pouze tolik doktorandů a doktorandek, na které škola skutečně má prostředky. Pokud se přihlásí více kvalitních uchazečů, budou vybráni ti nejlepší a případně nabídnuta i jiná témata, aby pokryli potřeby fakulty.
Na fakultě však už k mírnému snížení počtu přijatých do doktorského studia došlo, je to tak?
Ano, na fakultě se již několik let připravujeme na nový systém. V posledních dvou letech došlo k mírnému snížení počtu přijatých doktorandů a doktorandek o přibližně 15 %. Současně oborové rady se studujícími více komunikují a kontrolují průchod studiem. Díky grantové úspěšnosti na naší fakultě neočekáváme, že bude počet doktorandů a doktorandek dramaticky klesat. Studovat ale budou jen nejlepší a aktivní. Pro zlepšení studijní úspěšnosti je nyní kladen větší důraz na důkladnou přípravu. Na začátku studia si student/ka vypracuje detailní plán na čtyři roky, aby měl/a jasnou představu o své cestě a dokázal/a včas dokončit studium. Cílem je, aby se takto snížil počet neúspěšných studujících a naopak ti, kteří mají ambice a jsou dobře připraveni, studium úspěšně, včas a kvalitně dokončili.
Jak bude v praxi vypadat příslib novely, že bude doktorandkám a doktorandům možné věnovat větší péči?
V praxi se péče o doktorandy a doktorandky zlepšuje díky samotnému garantovanému minimálnímu příjmu, který bude navíc každoročně novelizován v návaznosti na výši minimální mzdy. Povinnost vyšší finanční podpory motivuje školitele, aby svým doktorandům věnovali více pozornosti. Doktorandi a doktorandky už nebudou vnímáni jako "levná pracovní síla", ale jako samostatní mladí vědci a vědkyně, kteří se rozvíjejí a jsou podporováni v jejich profesním růstu. Fakulta dále podporuje motivované doktorandy dalšími programy, jako je MUNI Mendel Doctorandus. Ten nabízí spektrum vzdělávacích možností a zlepšuje přenositelné dovednosti, které doktorandi uplatní i mimo akademickou sféru. Kromě toho nás v blízké době čeká reakreditace programů, která detailněji popíše péči o studující a jejich individuální potřeby.
Jak nové pojetí odráží mezinárodní rozměr doktorského studia? Jak se změní podmínky pro zájemce o studium ze zahraničí
Angličtina je základním jazykem vědy a na fakultě přirozeně integrujeme komunikaci v angličtině do všech programů. Tím se vytváří podmínky pro příjímání studentů ze zahraničí. Z pozice vedení fakulty motivujeme doktorandy a oborové rady, aby byly dizertace předkládány v angličtině. Následně mohou být do procesu obhajoby dizertace zapojeni oponenti a členové komisí ze zahraničí. Cílem je otevřít jim možnosti pro mezinárodní spolupráci a srovnání podmínek mezi českými a zahraničními studenty a studentkami. Tento krok je součástí širšího plánu na zajištění konkurenceschopnosti fakultních programů na mezinárodním poli.
Mohou doktorandky a doktorandi na fakultě nějak ovlivňovat podobu studia a přicházet s podněty?
Důraz klademe na to, aby studentky a studenti převzali odpovědnost za své studium a svůj doktorský výzkum. Doktorské studium není jakousi nástavbou magisterského stupně, ale vyžaduje samostatnost a aktivní přístup. Chceme také motivovat doktorandy a doktorandky, aby se zapojili do hodnocení školitelů a poskytovali zpětnou vazbu. Toto již doktorandi v některých programech na fakultě sami využívají, organizují se a komunikují v akčních skupinkách, např. PhD student Committee, které pak přinášejí podněty oborovým radám. Tento přístup podporuje spolupráci mezi doktorandy a školiteli a vychází z osvědčených metod používaných v zahraničí.
Co je nyní pro vás, jakožto proděkana pro doktorské studium SCI MUNI, hlavním cílem?
Mým cílem je v následujících dvou letech vytvořit harmonizované procesy pro všechny aktéry doktorského studia na fakultě. Chci, aby oborové rady a všichni studující dobře popsali a znali minimální kritéria a standardy, což výrazně zjednoduší a sníží administrativní zátěž. Důležitá je také komunikace se všemi zainteresovanými, včetně oborových rad a ředitelů a ředitelek ústavů, aby byl systém jednotný a transparentní.