Čtyři mladí geologové v Číně: zkušenost, která mění pohled na svět

Ještě plni dojmů odpovídali před odletem domů svým mentorům, doc. RNDr. Rostislavu Melicharovi, Dr., a Mgr. Kateřině Zachovalové, Ph.D., kteří naši národní výpravu vedli. 

Geologie je obor, ke kterému se dá dojít různými, často nečekanými cestami. Kdy se ve vás poprvé probudil zájem o tento obor? 

Tomáš: Ke geologii jsem se dostal už na základní škole. Chodil jsem do geologického kroužku, který vedl ředitel školy, a s ním jsme vyráželi na mineralogické výpravy. Sbírali jsme kameny, poznávali minerály, chodili jsme i do geoparku u školy v Říčanech. To mě hodně bavilo a postupně jsem se zapojil i do geologické olympiády. Na gymnáziu už výuka geologie nebyla, ale pokračoval jsem s olympiádou a dostal se i do celostátního kola. Loni jsem nemohl jet, ale letos se to podařilo – a díky tomu i účast na IESO. 

Prokop: Já bych řekl, že jsem se s tím tak nějak narodil. Od dětství jsem sbíral různé věci v přírodě a přirozeně se z toho vyvinula zvídavost. Už na základní škole jsem dělal práci na téma regionální geologie lomů v okolí a měl jsem velké štěstí na učitele, kteří mě podporovali. Na střední škole jsem potkal pana učitele Jana Duška, který geologii rozvíjí opravdu intenzivně. Myslím si, že právě takoví učitelé jsou klíčoví a bez nich by geologie na školách moc nebyla. 

Honza: Moje cesta byla trochu náhodná. Když jsem byl v deváté třídě, kamarádova maminka, paní učitelka Linda Taláčková, která u nás na gymnáziu pořádala geologickou olympiádu, mě prostě přihlásila. Já jsem tehdy o geologii skoro nic nevěděl a upřímně jsem se té olympiády nejdřív ani účastnit nechtěl. Ale nakonec se to zdařilo a dostal jsem se až sem – a musím jí poděkovat, protože mě tímhle krokem přivedla k oboru, který mě dnes hodně baví. 

Martin: U mě probíhal zájem o geologii ve fázích. Na začátku mě jako dítě fascinovaly krásné, vyleštěné minerály. Bavilo mě, že je můžu najít i sám v přírodě. Postupem času tenhle „sběratelský“ zájem trochu vyprchal, ale pak přišla druhá fáze – uvědomil jsem si, že geologie propojuje hodně oborů, které mě baví: zeměpis, chemii, biologii nebo i astronomii. A pak přišla třetí fáze – praktická zkušenost s olympiádou, do které mě vlastně zatáhl kamarád, který nechtěl soutěžit sám. Z původně nahodilého začátku se tak vyvinul opravdový zájem. Dnes mě baví hlavně to, jak geologie propojuje různé obory a ukazuje souvislosti. 

Úspěch na olympiádě se neměří jen medailemi. Jaké jsou vaše největší osobní zisky z účasti na IESO? Co jste si odnesli nejen po odborné stránce, ale i po lidské? 

Tomáš: Hlavně práci v týmu. Ve škole nás to nikdy moc neučili, a tady jsem se naučil spolupracovat, komunikovat a řešit úkoly s ostatními. A taky jsem poznal spoustu zajímavých lidí z celého světa, což pro mě bylo velké obohacení. 

Prokop: Pro mě to byla hlavně obrovská zkušenost s tím, že nejsem sám, koho geologie baví. Našel jsem spoustu nových kamarádů, s nimiž můžu tenhle zájem dál rozvíjet, a navíc i zkušenost s prací v mezinárodním týmu v angličtině. A pak samozřejmě zážitky z mezinárodního prostředí – práce v angličtině, týmová spolupráce. Čekal jsem, že to budou trochu „podivíni“, ale nakonec byli všichni v pohodě a skvěle jsme si sedli. 

Honza: Já oceňuji především kontakty a známosti. V běžném životě se s podporou geologie moc nesetkávám, takže mít kolem sebe partu, která to vidí podobně, je obrovský přínos. Je skvělé poznat lidi, kteří sdílejí stejné zájmy a díky nim se mohu dál rozvíjet. 

Martin: Zajímavé bylo i cestování – poprvé jsem byl v Číně, poznal úplně novou kulturu. A cením si i přátelství, která jsme navázali mezi sebou. Byla to kombinace učení, soutěžení a osobních zážitků. 

Co vás na soutěži a samotném pobytu tady v Číně nejvíce zaujalo? Co na vás zanechalo nejsilnější dojem? 

Tomáš: Nejvíc mě bavilo poznávání místní kultury, jídla a také výlet k obří soše Konfucia. Fascinoval mě i rychlovlak. Nikdy jsem předtím nebyl v Asii a všechno tam na mě působilo nově a zvláštně, ale hrozně se mi to líbilo. 

Prokop: Souhlasím, krajina byla nádherná, i když moderně přestavěná. Zajímavá byla i organizace soutěže – celkově dobře zvládnutá, ale trochu nás trápila jazyková bariéra. Místní dobrovolníci většinou neuměli anglicky, takže domluva byla složitá. 

Honza: Mně se líbilo, že jsme kromě soutěžení stihli i další aktivity. Já jsem našel skupinu lidí, se kterými jsme třeba hráli šachy, hry, chodili plavat do obrovského bazénu místní školy a podobně. Byl to mix soutěže a zábavy, což mám rád. 

Martin: Byla to pro mě první překvapivá zkušenost s jinou kulturou. Vzpomínám třeba na to, jak mě lidé na ulici oslovovali a chtěli se se mnou fotit. Bylo to zvláštní, ale člověk si uvědomí, jak odlišně svět funguje jinde. 

Každá soutěž má své náročné momenty – ať už jde o teoretické testy, praktické úkoly nebo spolupráci v mezinárodním týmu. Co pro vás osobně představovalo největší výzvu a proč? 

Honza: Občas mi chyběla hlubší znalost, třeba foliace a lineace. A taky jsem měl pocit, že někdy řeším úkoly moc povrchně. Uvědomil jsem si, že je potřeba jít víc do hloubky. 

Martin: Pro mě byly nejtěžší praktické úkoly – například rozpoznat systémy puklin nebo určit směr rotace vrás. To jsem vůbec nečekal a nebyl jsem na to připravený. 

Prokop: Mě zaskočila otázka ze sedimentace – konkrétně co znamená změna barvy sedimentů a co která barva naznačuje. To jsem si před soutěží neprošel do detailů. 

Tomáš: Největší výzvou pro mě byla praktická část, kde jsem musel hledat rovnováhu mezi stručností a podrobností odpovědí. Občas se tam objevily i méně známé pojmy, tak jsem je zkoušel odhadnout. Ukázalo mi to, že i v nejistých situacích se dá najít cesta a že právě to bylo něco, co mě posunulo dál. 

Účast na Mezinárodní olympiádě věd o Zemi není jen o znalostech, ale i o schopnosti být připraven na nové prostředí. Co byste doporučili budoucím účastníkům? 

Tomáš: Rozhodně si vezměte vlastní notebook a zajistěte si nezávislé stabilní připojení k internetu. Já ho neměl a musel jsem se spoléhat na hotspoty od ostatních, což bylo neefektivní. Notebook je důležitý nejen při týmových projektech, ale i při komunikaci a vyhledávání informací. Je to obrovská výhoda. 

Prokop: Nebojte se oslovit lidi z jiných zemí. Navázání kontaktů je obrovská hodnota téhle soutěže. Každý, s kým se dáte do řeči, vám ukáže kousek své kultury a obohatí vás. Přátelství, která tu vznikají, jsou někdy cennější než samotné výsledky. 

Honza: Je potřeba být připravený na několik dní opravdu nabitého programu. Teoretické a praktické testy, týmové projekty, prezentace – všechno jde rychle za sebou. Ke konci už je to hodně únavné. Proto je dobré myslet i na odpočinek, najít si chvíli na sport nebo na „relax“ s kamarády. To vám pomůže zvládnout nápor a udržet si soustředění. 

Martin: Nebere se to jen jako soutěž. Je to příležitost poznat novou kulturu, nové lidi a jiný pohled na svět. Otevřete se všemu novému, ať už je to místní jídlo, zvyky nebo společenské akce. To všechno vám zůstane v paměti mnohem déle než jednotlivé otázky v testu. 

Geologie je věda s dlouhou tradicí, ale zároveň obor, který se otevírá novým výzvám. Jak si podle vás povede v příštích letech? Jak vidíte budoucnost geologie? 

Prokop: Geologie má význam nejen na Zemi, ale i ve vesmíru. Studium hornin na jiných planetách a planetkách nám pomáhá lépe chápat i naši vlastní planetu. Jak nám ukázalo IESO, je geologie vždy propojená s atmosférou, hydrosférou i biosférou, a díky tomu dokáže odpovídat na zásadní otázky o vzniku, vývoji i budoucnosti světa kolem nás. 

Martin: Souhlasím – například na kamenných planetách, kometách nebo planetkách vidím velký potenciál. Budoucnost geologie vidím v jejím propojení s moderními technologiemi. Bez geologie se neobejdeme při hledání surovin pro energetiku a elektroniku. Díky tomu má geologie velký význam jak pro současnost, tak pro budoucnost lidstva. 

Honza: Podle mě je to velká výzva i pro změnu školního systému. Často se učí jen základní pojmy v rámci zeměpisu a chybí prostor pro rozvoj zájmu a hlubší poznání. Myslím, že by pomohlo, kdyby výuka nabízela víc praktických příkladů, exkurzí a propojení s reálným světem. Jen tak se ke geologii dostane více mladých lidí a uvidí, že to není jen o minerálech, ale o příběhu celé planety. 

Tomáš: Myslím, že do výuky geologie by se měly ještě výrazněji promítnout environmentální otázky. Geologie totiž není jen o poznávání hornin a minerálů, ale také o tom, jak Země funguje jako celek – od koloběhu CO₂, přes ukládání uhlíku až po vliv na klimatickou změnu. Právě propojení těchto jevů s geologickými procesy ukazuje, že geologie má přímý dopad na současný svět a jeho budoucnost. A to může studenty oslovit a dát jim pocit, že se učí něco skutečně aktuálního. 

Geologie branou k poznávání planety i vesmíru

Naši soutěžící si z Číny neodvezli jen diplomy a medaile, ale především jedinečné zkušenosti. Získali nové přátele z celého světa, objevili jiné kultury a naučili se spolupracovat v mezinárodních týmech. Geologie pro ně přestala být jen školním předmětem, ale stala se branou k poznávání planety i vesmíru.

Osobní zážitky jsou pro mladé lidi neocenitelné. Posouvají je odborně i lidsky, a také ukazují, že podpora talentovaných studentů má smysl. Úspěch českého týmu na Mezinárodní olympiádě věd o Zemi je proto nejen radostnou zprávou pro samotné soutěžící, ale i důkazem, že investice do vzdělání a rozvoje mladých vědců je tou nejlepší investicí do budoucnosti.

Foto: Archiv Ústavu geologických věd PřF MU