Brněnští vědci představí, jak lépe chránit ptáky a netopýry před dopravou

Výsledkem projektu je mimo jiné identifikace míst, kde dochází ke kolizím létajících obratlovců s dopravou, a vytvoření nástrojů, které umožní tato riziková místa lépe vyhodnocovat. Vědci se zaměřují na ověření účinnosti různých typů ochranných opatření podél komunikací. Získané poznatky mohou pomoci při plánování nových silnic i při úpravách stávající dopravní infrastruktury. 

„Naším cílem není pouze popsat místa, kde ke kolizím dochází, ale především nabídnout nástroje a doporučení, která bude možné využít v praxi. Výsledky projektu ukazují, kde je ochrana létajících obratlovců nejvíce potřebná a jaká opatření mohou být v konkrétních lokalitách účinná,“ přibližuje hlavní řešitel projektu doc. Tomáš Bartonička z PřF Masarykovy univerzity. 

Významnou součástí projektu je spolupráce s organizacemi, které se podílejí na plánování, výstavbě a správě dopravní infrastruktury, i s orgány ochrany přírody. Právě propojení výzkumných poznatků s praktickými zkušenostmi správců komunikací a ochranářských institucí umožňuje hledat řešení, která budou využitelná v reálných podmínkách. 

Výsledky projektu budou představeny také na odborném semináři „Ochrana létajících obratlovců při výstavbě a správě liniových staveb“, který se uskuteční 21. září 2026 na Krajském úřadě Libereckého kraje. Seminář se zaměří na metodiku hodnocení vlivu silniční infrastruktury na ptáky a netopýry, identifikaci lokalit s vysokým rizikem mortality způsobené dopravou a možnosti využití mitigačních opatření. Součástí programu budou také případové studie z pohledu správce komunikace a orgánu ochrany přírody. 

„Propojení výsledků biologického výzkumu s praxí je pro nás zásadní. Na semináři chceme ukázat nejen samotné výsledky projektu, ale především to, jak je možné je využít při rozhodování o konkrétních dopravních stavbách a při ochraně přírody,“ říká Tomáš Bartonička. 

Projekt se zároveň zaměřuje na informování veřejnosti o problematice ochrany ptáků a netopýrů. V Severočeském muzeu v Liberci se 5. září 2026 uskuteční popularizační seminář „Křídla ve stínu civilizace aneb vliv člověka na ptáky a netopýry“. Návštěvníci se během něj dozvědí, jak lidská činnost, změny krajiny a urbanizace ovlivňují život létajících obratlovců a jaké možnosti jejich ochrany existují. Součástí programu budou přednášky, ukázky preparátů ptáků i setkání s živými netopýry. 

„Chceme veřejnosti ukázat, že ochrana ptáků a netopýrů není jen otázkou odborných studií a technických opatření. Zároveň jde o živočichy, kteří jsou přirozenou součástí naší krajiny, a je důležité rozumět tomu, jak naše činnost ovlivňuje jejich život,“ doplňuje Tomáš Bartonička. 

Výsledky projektu budou dále sdíleny také s německými partnery. Na 7. října 2026 je připravován odborný seminář v Drážďanech, který umožní prezentovat výsledky projektu a diskutovat jejich využití v podmínkách obou zemí. Přeshraniční spolupráce je důležitá zejména proto, že migrační koridory létajících obratlovců nekončí na státní hranici a jejich ochrana proto vyžaduje koordinovaný přístup. 

Projekt: Zachování bezpečných migračních koridorů pro létající obratlovce v česko-saském příhraničí (registrační číslo 100692797).
Projekt bude probíhat do konce roku 2026 a je financován Evropskou unií částkou přibližně 752 tisíc EUR v rámci programu Interreg Česko-Sasko (2021-2027), prioritní osa 2: Změny klimatu a udržitelnost. Lead partnerem projektu je Masarykova univerzita (Přírodovědecká fakulta MU), kooperačními partnery jsou Centrum dopravního výzkumu, v.v.i., Brno a Senckenberg Gesellschaft für Naturforschung. Strategické partnery představují: Ředitelství silnic a dálnic ŘSD, Karlovarský, Liberecký KÚ a Sächsischen Landesamtes für Umwelt LfULG.

Tomáš Bartonička: Na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity působí jako docent a vedoucí pracoviště Výzkum obratlovců. Ve své odborné činnosti se věnuje ekologii a zoologii, mimo jiné výzkumu netopýrů a jejich ekologie. Je autorem a spoluautorem řady odborných publikací a věnuje se také výuce a vedení studentských prací. V současnosti je řešitelem projektu Zachování bezpečných migračních koridorů pro létající obratlovce v Česko-Saském příhraničí, zaměřeného mimo jiné na ochranu ptáků a netopýrů před střety s dopravou.