ADAPT odhalil, jak se změnily hmotnost a tělesné proporce výzkumníků při expedici do Antarktidy

Mladší vědci, kteří se letos zúčastnili 20. expedice do Antarktidy na Českou vědeckou stanici J. G. Mendela na ostrově Jamese Rosse, během pobytu v těchto nehostinných podmínkách v průměru přibrali na váze. Překvapivé zjištění přinesly výsledky měření tělesných rozměrů členů expedice a záznamu jejich tvaru těla pomocí 3D celotělových skenerů. Měření prováděli před a po expedici antropologové z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity s využitím softwarové platformy A.D.A.P.T.

18. 7. 2024 Leoš Verner Dominik Černý

Tým polárníků 20. antarktické vědecké expedice Masarykovy univerzity na České vědecké stanici J. G. Mendela. Foto: Petr Horký.

„Srovnáním výsledků měření a skenování bylo zjištěno, že změny u členů expedice jsou velmi variabilní. U mladších členů expedice docházelo ke zvyšování tělesné hmotnosti, zatímco u starších se tělesná hmotnost spíše snižovala,“ popsal jeden z výstupů výzkumník Dominik Černý z Ústavu antropologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity.

Bez popisku
Bez popisku

Obrázek: Barevná mapa rozdílů mezi modely před a po expedici promítnutá na modelu. Zdroj: Archiv Ústav antropologie PřF MU.

Antropologové také zaznamenali, že u polárníků, kteří dle údajů v dotaznících vyplněných před expedicí dbají v běžném životě více na životní styl, na zdravou stravu a pravidelně sportují, došlo během expedice ke zvýšení tělesné hmotnosti, zatímco u ostatních se tělesná hmotnost spíše snižovala. Změny hmotnosti u polárníků se pohybovaly v rámci nižších jednotek kilogramů, úbytek váhy činil zhruba 1–2 kg, přírůstek váhy pak 3–5 kg s tím, že velmi záviselo na celkové hmotnosti konkrétních jedinců.

Z dat pořízených 3D skenery pak vyplývá, že tvarové změny se u osob, u kterých došlo k zvýšení tělesné hmotnosti, projevily v oblasti boků a hýždí, a to nezávisle na pohlaví. Naopak u osob, u nichž došlo ke snížení tělesné hmotnosti, došlo ke změnám v oblasti břicha. „Tyto výsledky jsou pravděpodobně způsobeny změnou ve stravě během pobytu na stanici a nemožností fyzické aktivity během transportu ze stanice a na ni,“ vysvětlil Černý.

Obrázek: Výsledný model jedné z poloh z fotogrametrické stanice s fotkami z kamer. Zdroj: Archiv Ústav antropologie PřF MU.

Hlavními výzkumnými úkoly antropologů bylo zjištění tělesných rozměrů členů expedice, porovnání jejich tělesných rozměrů s velikostními tabulkami oblečení a staršími studiemi české populace a zhodnocení změny tvaru těla – typu tělesné stavby před a po návratu z expedice.

Podrobnosti o výzkumu jsou k dispozici ZDE.

Na geomorfologický výzkum v terénu se letos zaměřily Katarína Adameková z Geografického ústavu a Ústavu geologických věd PřF MU a Lucia Kaplan Pastíriková z Geografického ústavu PřF MU. Foto: Petr Horký.
Biolog Miloš Barták z Ústavu experimentální biologie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity během cesty z Antarktidy.

A.D.A.P.T. – antropologická databáze tělesných proporcí

Softwarová platforma A.D.A.P.T. poskytuje údaje až o 40 tělesných rozměrech a tělesném složení současné české populace. Srovnatelná aktuální data nebyla dosud ve stejné míře a formě k dispozici. Kromě výzkumných účelů je A.D.A.P.T. jedinečným zdrojem dat pro návrháře a výrobce ochranných pomůcek a všech výrobků určených pro lidské tělo. Databáze poskytuje reprezentativní vzorek stovek jedinců ze středoevropské populace ve věkovém rozmezí od 18 do 87 let, s variabilním tělesným složením a proporcemi (BMI od 16 do 41) a vyrovnaným zastoupením mužů i žen. A.D.A.P.T. obsahuje doplňující demografické údaje, detailní 3D modely postavy ve třech polohách, 3D modely obličeje a modely těla a podkožního tuku.

A.D.A.P.T. umožňuje svým uživatelům okamžitý přístup k nejnovějším datům o tělesných rozměrech a tvaru současné středoevropské populace, to vše bezplatně a prostřednictvím intuitivního webového prostředí. Platforma A.D.A.P.T. byla vyvinuta pro výrobce v oblasti automobilového průmyslu, sportovního vybavení, nábytku nebo ochranných pomůcek a všech dalších výrobků, které musejí pasovat na lidské tělo. Vedle naměřených tělesných rozměrů jsou součástí platformy také přesné 3D modely těl a obličejů zahrnutých lidí a modely jejich podkožního tuku. Přímo ve webovém prostředí platformy je tak možné doměřit další potřebné rozměry nebo porovnávat vytvářený design s tvarem těla. Celkem je součástí platformy reprezentativní vzorek více než 500 jedinců ze současné středoevropské populace.


Více článků

Přehled všech článků

Používáte starou verzi internetového prohlížeče. Doporučujeme aktualizovat Váš prohlížeč na nejnovější verzi.